V USA jsou nepřímé volby prezidenta. Voliči volí volitele a ti teprve volí prezidenta. Většinou je výsledek jasný po volbách volitelů, protože odevzdají hlas kandidátovi, za něhož kandidovali ve volbách volitelů. Ale volitelé mají na volbu prezidenta jen jeden pokus a vítěz musí mít nadpoloviční většinu všech volitelů, přičemž se neschází společně, ale v rámci svých států, v nichž platí různá časová pásma. Jinak přechází volba na americký parlament – Kongres, jehož Sněmovna reprezentantů volí prezidenta a Senát viceprezidenta.

To, že volitelé jsou ve volbách prezidenta a viceprezidenta úspěšní, je díky systému dvou politických stran, tedy jen dvou kandidátů. Získá-li však malou část volitelů kandidát třetí strany, již zpravidla nikdo nadpoloviční většinu nedostane. Například republikáni získají 48 % volitelů, demokraté 47 % a strana Amerika 5 %. Amerika svého kandidáta neprotlačí, ale jejich 5 % stačí, aby volba přešla na Kongres, což se stalo v letech 1801 a 1825.

Sněmovna reprezentantů pak volí ze tří kandidátů, kteří od volitelů získali nejvíce hlasů. Poslanci nevolí přímo, ale v rámci svých států a každý stát má jeden hlas. Nejprve tedy poslanci z Kalifornie volí ve své skupině a ten kandidát, který vyhraje dostane hlas za Kalifornii. Vítěz potřebuje 26 hlasů, což je nadpoloviční většina z 50 států unie. Preferovány jsou tak málo lidnaté státy. Např. 52 poslanců za Kalifornii s téměř 40 miliony obyvatel má stejnou váhu jako 1 poslanec za Aljašku s 740 000 obyvateli. Může se stát, že i když většina poslanců Sněmovny reprezentantů bude ze strany A, vyhraje kandidát strany B, jelikož bude mít na své straně více států, byť malých. David porazí Goliáše. Volba viceprezidenta je jednoduší, protože v Senátu má každý stát dva senátory. Ti hlasují sami za sebe a může dojít k tomu, že dva senátoři ze stejného státu, ale za různé strany dají hlas rozdílným kandidátům.