Z toho může učinit výjimku jen ministr spravedlnosti vyhláškou. Žádnou zákonnou působnost zde nemá nejvyšší státní zástupkyně. Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou zřídit pobočky státního zastupitelství, ale jen okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství.
Již v roce 2006 možnost zřídit pobočky Nejvyššího státního zastupitelství odňal ministrovi spravedlnosti Parlament na návrh poslance Zdeňka Koudelky. Motiv byl zabránit tunelování zákonného sídla Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Po celou dobu existence státního zastupitelství se totiž projevovala mrzutost části státních zástupců z Čech, především z Vrchního státního zastupitelství v Praze, že Nejvyšší státní zastupitelství sídlí na Moravě.
Zatímco pro Moravany je normální, že chtějí-li pracovat v celostátních orgánech, tak zpravidla musí dojíždět do Prahy, některým lidem z Čech připadá nepatřičné, že musí jezdit na celostátní orgán na Moravu. Stanislav Křeček, když byl v roce 2013 zvolen zástupcem veřejného ochránce práv se sídlem v moravském Brně, prohlásil, že odchází do východní gubernie.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Podle některých by všechny celostátní orgány měly být v Praze. To se jim v justici nepodařilo. Proto alespoň trvalé zkoušeli zřídit v Praze pobočku Nejvyššího státního zastupitelství. To jim zákonodárce zatrhl. Nejvyšší státní zástupce měl k dispozici jen místnost na Malé Straně pro případné jednání v Praze. V Praze se však nevykonávala zákonná působnost Nejvyššího státního zastupitelství, nebyli zde jeho státní zástupci.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová chce zákonný zákaz zřizování pobočky v Praze obejít tím, že ji nazve „detašované pracoviště“. To hodnotím jako pokus o ignoraci zákona. Pakliže nemůže nejvyšší státní zástupce ani ministr spravedlnosti zřídit pobočku, tak nemůže věc obejít tím, že místo slova pobočka užije jiný název. To by bylo tunelování zákona, kdy sice zůstane skořápka v podobě zákonného textu, ale obsah se vyprázdní nezákonnou praxí.
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Pokládám si otázku, jakou máme jistotu, že za nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové se netuneluje a neobchází zákon v trestním řízení, které je neveřejné, když se nejvyšší státní zástupkyně nestydí veřejně ukázat svou touhu po ignorování zákonného zákazu zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství. Věc ukazuje, jak by dopadlo Bradáčovou prosazované zrušení vrchních státních zastupitelství. Ve skutečnosti by se zrušilo jen olomoucké vrchní státní zastupitelství. Pražské vrchní státní zastupitelství by se přejmenovalo na detašované pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství, tedy došlo by jen k výměně cedulí.
Bradáčová by do Prahy stáhla i řadu činností, nyní vykonávaných v brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství. V oficiálním brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství by pak zůstala jen vyprázdněná skořápka s několika státními zástupci, kteří by chodili na těch pár jednání, které nařizuje Nejvyšší soud, jenž většinou rozhoduje bez jednání.
Za směšnou hodnotím argumentaci Bradáčové, že by zřízení „detašovaného pracoviště“, tedy nezákonné pobočky Nejvyššího státního zastupitelství, ušetřilo peníze. Určitě by je neušetřil stát. Budování pobočky a její provoz něco stojí. Možná by ušetřili peníze a čas pražští státní zástupci, kteří by si rádi sedli na Nejvyšší státní zastupitelství, ale nechce se jim dojíždět do Brna. Ale to je stejně nesmyslný přístup, jako kdyby nějaký poslanec z Moravy chtěl, aby se na Moravě zřídila pobočka, nebo slovy Bradáčové detašované pracoviště, Poslanecké sněmovny a Senátu, protože se mu nechce jezdit do Prahy.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Může nejvyšší státní zástupkyně konat v rozporu se zákonem?
autor: PV
