Obdobně stačí pochybnosti k vyloučení soudce v trestním řízení. Pro vyloučení soudce stačí pochybnosti, nikoliv objektivně zjištěná podjatost. Důvěra v soudnictví se odvíjí od toho, že strany sporu i třetí osoby nemusí být spokojeny s výsledkem, ale je žádoucí, aby nenabyly dojmu, že soudce byl součástí týmu protistrany. Nikdy se nezajistí rozptýlení těchto pochybností u strany, která nakonec prohraje, ale je správné při úvaze, zda zde důvodné pochybnosti jsou, dát v pochybnostech o pochybnostech přednost vyloučení soudce před jeho nevyloučením.
Princip nestrannosti soudců a důvěra v justici je vyšší hodnotou než to, že se v konkrétním případě vyloučí soudce, jenž by přes vznesené námitky rozhodoval objektivně a že vyloučení soudců naruší vyváženost přidělování agendy ve vztahu k jednotlivým soudcům.
Je otázkou, zda vyloučení předsedy senátu či jiného člena senátu není samo o sobě důvodnou pochybnosti o nestrannosti ostatních členů senátu, případně i ostatních soudců příslušného civilního, trestního či správního úseku. Na soudě je zpravidla mezi členy jednoho senátu (soudního oddělení) nejužší pracovní vztah, často vedoucí k vztahům kamarádským i mimo pracoviště. Další nejbližší vztahy se zpravidla budují mezi soudci téhož soudního úseku (společné porady, vzdělávání na Justiční akademii atd.).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV