Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je nepředstavitelnou tragickou událostí, která se ve středoevropském prostoru už dlouho nestala. Tragická událost svědčí o zhrubnutí politické kultury a vnímání politického soupeření. Jsem přesvědčen, že pokus o vraždu pana premiéra má politické pozadí v tom, že jej udělal člověk relativně vzdělaný, který se v politice nějak pohyboval. Je to důsledek toho, co se děje i u nás. Poražení ve volebním klání často neakceptují výsledek voleb a okamžitě napadají vítěze, organizují demonstrace a snaží se odporovat výsledku voleb. Tito lidé se nazývají demokraty a činí přesně to, co není v souladu s demokratickou soutěží politických. Stačí si vpomenout na výroky poraženého pana Korčoka, senátorky paní Němcové po volbě Petera Pellegriniho prezidentem Slovenska. Proti nové vládě Roberta Fica hned opozice organizovala demonstace, umělci a velká část médií se velmi negativně vyjadřovali k jeho vítězství apod. Jde o to, vyburcovat v lidech emoce a vášně nenávisti, které pak mohou vést k těmto tragickým odálostem, jako se to stalo dnes na Slovensku. Už jsme zapomněli, nebo část z nás nechce přijmout, že demokracie je o tom, že vítězný politický názor má právo na čas, aby ukázal, že splní svoje sliby, a pokud tomu tak není, příští volby by se měl poroučet. Opozice má razantně ukazovat na chyby vládnoucí politické reprezentace a navrhovat svoje koncepty řešení a připravovat se na vládu. Zdá se, že dnes to už neplatí, protože převažuje nenávist, bažení po moci, prebendách, ale nikoliv vnímání politiky, jako služby, kterou by měla být.