Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila návrh penzijní reformy z dílny Komise pro spravedlivé důchody.

Předkládaný návrh obsahuje následující změny:

• výchovné za péči o dítě - hlavní pečující rodič by získal k důchodu 500 korun, maximálně však 1 500 korun
• zaměstnanci v náročných profesích by za každých odpracovaných deset let odcházeli do penze o rok dříve
• zkrácení povinné doby pojištění z 35 na 25 let
• základní důchod pro každého 10 000 korun hrazený z nultého pilíře
• podpora pracujících důchodců v podobě nižších daní
• vytvoření důchodové kalkulačky, na níž si každý bude moci kdykoli spočítat, jaký je jeho nárok
• zavedení vícezdrojového financování penzí

Návrh obsahuje rozdělit současný průběžný systém na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod 10 000 korun, z první zásluhové části by se počítal důchod za odpracované roky a za počet vychovaných děti. Práce v důchodu by se měla ocenit nižší daní z příjmu.

Návrh počítá také s dřívějším odchodem do důchodu u lidí, kteří pracují v tzv. náročných profesích. Za každých deset let práce v takovém prostředí by mohli jít do důchodu o rok dříve. Týkalo by se to pracovníků v takzvané třetí a čtvrté kategorii, kde se překračují hygienické limity, kteří musí nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví. Jednalo by se asi o 400.000 lidí. Jejich zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody do sociálního pojištění. To by přineslo od roku 2022 do roku 2026 dodatečné příjmy ve výši 71,7 miliardy Kč.

Předpokládá se, že základní důchod by se měl začít postupně z větší části financovat ze státního rozpočtu. Dodatečné výdaje by činily 96,7 miliardy korun. Zvýšení výdajů obsahuje stanovení minimálního důchodu ve výši 10 000 Kč, výchovné za péči o dítě a dřívějších důchodů u náročných profesí. Pokrýt je tak nutné 25 miliard. Podle paní ministryně Maláčové by se daly využít peníze z EU z plánu obnovy.

Nejprve je třeba se zamyslet nad tím, zda předložený návrh lze nazvat reformou penzijního systému a zda je vůbec vhodný termín na předkládání takového návrhu? Návrh paní ministryně obsahuje značné změny v důchodovém systému, ale jedná se většinou o širší parametrické změny. Politici často hovoří o reformně penzijního systému, ale obávám se, že vůbec nemají ujasněno, jak by měla reforma vypadat. Nedávno v televizní diskusi prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok, že představa nějaké radikální reformy důchodového systému, je fikce. Lze provádět parametrické změny, ale představa, že ušetříme na penzijním systému, bez snížení důchodů, je nesmyslná. Já v této věci s panem guvernérem souhlasím. Nejen z těchto důvodů nelze návrh paní ministryně nazvat reformou.

Hned po představení návrhu prohlásila řada odborníků a politiků, že paní ministryně J. Maláčová si vybrala ten nejhorší čas a nelze k tomu nic jiného dodat. Především, návrh nemá podporu koaličního partnera. Paní ministryně financí hned po představení reformy prohlásila: „Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu.“

V současné době, kdy do voleb zbývá prakticky deset měsíců a celá společnost řeší koronavirovou epidemii, je představení „penzijní reformy“ pouze předvolebním tahem, že ministři ČSSD plní vládní prohlášení, protože je jasné, že se nikdo vážně tímto tématem nebude zabývat.

Pokud se zamyslíme nad jednotlivými návrhy změn, je zřejmé, že by byly těžko realizovatelné a vycházejí z nepřesných premis. Návrh neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému. Všechny návrhy vedou ke zvýšení podílu výdajů na důchody k HDP, aniž by bylo zřejmé, z čeho budou zvýšené výdaje pokryty. Návrh předpokládá, že prvotní náklady by byly hrazeny z fondů EU, ale co potom? Ostatně mě se vůbec nelíbí, abychom takové výdaje hradili prostřednictvím peněz z EU. Vytváříme tím dojem závislosti na EU, ale ve skutečnosti se jedná především o naše finanční prostředky, které odvádíme do rozpočtu EU.

Několik konkrétních poznámek k jednotlivým návrhům předkládaného návrhu