Nejsilnějším zážitkem tehdejších událostí byla pro mě slavná mše ve Svatovítské katedrále ke svatořečení sv. Anežky, které jsem se účastnil. Závěrečný proslov kardinála Františka Tomáška a jeho slova, „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemí jsem já i katolická církev na straně národa“, byla velmi silná a byl to jeden ze silných vzkazů tehdejší moci, že končí.

Nikdo z tehdejších aktérů jsme netušili, kam se dostaneme za 35 let a možná, pokud bychom to tušili, asi bychom tak nepropadli tehdejší obrovské euforii. Slyším kolem sebe nespokojenost a někdy i názor, „za to může Listopad“. Nemůže. Evropská civilizace je v hluboké krizi, a protože není „železná opona“, ideová krize postihuje i nás. Na druhé straně je třeba si přiznat, že heslo „nejsme jako oni“ vedlo k předání moci, aniž bychom se s komunisty nějak vypořádali. Skoro se mi zdá, že platí heslo „vyhnali jsme komunismus komunisty“.

Naše demokracie je nemocná a svoboda slova trpí na úbytě. Lze to dokumentovat na příkladu oslav 17. listopadu. Po zvolení Miloše Zemana se během 17. listopadu protestovalo proti němu. Když byl Babiš premiérem, vyhazovaly se do koše kytice, které položil na Národní třídě. Kdyby si dnes obdobné věci někdo dovolil vůči současnému prezidentovi či předsedovi vlády, okamžitě se na něj zaměří policie a samozřejmě mainstreamová média. Právě tyto rozdíly vytváří onu apatii a blbou náladu.

Jedním z hlavních hesel Sametové revoluce bylo „Pravda a láska vítězí“. Prezident má na své standardě také heslo o pravdě. Bohužel pravda se nám nějak vytrácí a občané jsou obelháváni stále více. Klasickou ukázkou lhaní bylo tvrzení vlády, že dostaneme z EU 50 miliard korun na částečnou úhradu škod po povodni. V pondělí jsme se na Novinkách dozvěděli, že „kabinet počítá s využitím peněz z Evropského fondu solidarity, který je cíleně zaměřený právě na obnovu po živelních pohromách. Výše příspěvku z něj je podle unijních pravidel 2,5 procenta vyčíslených přímých škod, což by při škodě 45 miliard bylo 1,1 miliardy korun.“ Jak se píše dále, další prostředky nedostaneme.

Dalším příkladem pravdomluvnosti našich politiků je tvrzení pana premiéra, který letos v únoru oznámil konec dvouletého zdražování. V Česku však roste alarmujícím tempem energetická chudoba. Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny čistého příjmu, stále přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 000, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024.