Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky:

PREAMBULE:

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu,

věrni dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,

odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,

kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,

odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,

odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.

*   *   *

Ústava ČR, hlava první, čl. 2 odst. (2):
Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

*********************************************************************************************************************************

V těchto dnech vzpomínáme na dobu před 100 lety, kdy se konečně začal znovu naplňovat sen českého národa o vzniku samostatného, národního českého státního útvaru. Těmto dnům předcházela dlouhá staletí útlaku a snah o vymazání našeho národa z mapy světa. Prostý lid na vesnicích spolu s intelektuály ve městech dokázal zachovat český jazyk, českou kulturu, zvyky, tradice a nezapomněl na svoji slavnou historii. Národní obrození pomohlo našemu národu zvednout hlavu a hrdě se hlásit ke svému češství.

Příslušníci našich národů bojovali a umírali v řadách našich legií na všech frontách     1. světové války. Bojovou cestou, se zbraní v ruce, obešli celý svět, aby se jako vítězové vrátili do nové vlasti. Po dvaceti letech budování republiky jsme byli zrazeni nejen našimi „spojenci“, ale také nerozhodností a podlézavostí řady našich politiků.

Čest našeho národa opět museli hájit prostí občané, kteří v sobě nalezli odvahu postavit se osudu. Neváhali položit své životy nejen na všech frontách 2. světové války, ale také v rámci domácího odboje. Zrada našich spojenců, ale především kolaborantská politika řady našich politiků zlomila páteř národa. Toto trauma si s sebou neseme doposud.

Dnes nás opět řada našich politiků zrazuje a zaprodává cizím zájmům. Ať už je to stávající Evropská unie, nebo Severoatlantická aliance (NATO). V dobré víře jsme vstoupili do těchto organizací, ale v současné době, i za přispění našich politiků, neplní tyto organizace své původní poslání. Současné směřování Evropské unie, zaměřené proti oprávněným zájmům národních států a agresivní politika NATO jsou v přímém rozporu se zájmy ČR a jejích občanů. Opět zde máme aktivní vymývače mozků, kteří ochotně falšují naše dějiny, snaží se o to, aby naše mladá generace zapomněla na slavnou minulost našich národů, snaží se o to, aby z této generace vyrůstala poslušná a ovladatelná individua, která nemají svoji minulost a nebudou mít ani svoji budoucnost.

Opět zde máme politiky, kteří neváhají s výprodejem našeho přírodního bohatství, politiky, kteří se zpronevěřili svým voličům, politiky, pro které Ústava ČR je jen cárem papíru. Politiky, pro které žádný „kšeft“, který jim přinese osobní obohacení, není v rozporu s jejich svědomím. Jejich hlavní vinou je však to, že demoralizovali národ. Občané ztratili důvěru ve své politiky a naučili se volit pouze menší zlo. Občané ztratili sebedůvěru, která by jim dodala odvahu ke změně.

Nastal čas nového národního obrození. Nastal čas, aby se občané ČR sjednotili a začali hájit své národní zájmy. Nastal čas, abychom společně hledali ochotné, schopné a čestné lidi, kterým záleží na tom, aby náš národ uhájil svoji suverenitu, o kterou pomalu, ale jistě, přichází. Je však nutné, abychom se také připravovali na obranu těchto národních zájmů. Protože národní zájem je především zachování života našich rodin, našich potomků, naší kultury, jazyka, historie, ale také budoucnosti.

Ústava ČR nám k tomu dává plné právo. Vezměme, v duchu Ústavy ČR, moc do svých rukou. Nikdo jiný to za nás neudělá. Musíme zabezpečit minimálně dalších 100 let přežití našich národů v důstojných podmínkách ve svobodné a suverénní ČR. To je odkaz našich předků, to je naše povinnost vůči svým potomkům, vůči budoucí generaci.

Dne 22. 10. 2018

Ústřední rada politického hnutí BOS
(Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita)

(převzato z Profilu)