Příčina stavu je v tom, že žijeme v kapitalistické tržní společnosti, k tomu ještě v bezbřehém raném kapitalismu. Pokud má někdo problém, tak se ale dožaduje socialistických řešení a výhod. Je zajímavé, že v minulém režimu takové problémy nebyly, i když věda od té doby postoupila dál. Napřed se musí zlikvidovat ty zlořády, které po roce 1989 zavinily předchozí vlády. Jsou to překupničtí šmejdi a naháněči občanů, kteří přemlouvají, aby od hlavních dodavatelů lidé přecházeli k těm menším, kteří slibují podmínky, které nemohou splnit. Pomáhají jim k tomu bezostyšně i ve veřejném prostoru reklamami herci a známé osobnosti, aby si pro sebe a jimi placené společnosti vydělali tučný bakšiš. Jsou stejní jako ti podomní obchodníci, kteří prodávají předražené hrnce s křivým dnem, které neprošly kontrolou kvality.

Ti, kteří se nechali nachytat, si to v převážné míře zavinili sami. Je jim třeba aktuálně a rychle pomoci, ale bezúročnou dlouhodobou půjčkou, a ne hradit za poskytovatele, kteří byli stejně nerozvážní, jako ti jejich klienti, jejich krachy. Rychle připravit zákon, který tyto nekalé praktiky nedovolí. Podobné je to i se solárními barony, kteří v době, když se rozvoj fotovoltaiky rozbíhal, byli u toho a pro sebe si udělali zákony pro výkupní ceny energie, které jsou několikanásobně vyšší, než jsou i ve světě ceny obvyklé. Potom, když sami byli nakrmeni, cena se fixovala na desítky let a tento přístup stopli, ale v cenách se jede dál a my jim ty podvody platíme v ceně za elektřinu. Vzpomeňte si, jak to bylo s těmi, kteří proti tomu vystoupili. Obrátilo se to proti nim, a ne proti těm, kteří to zavinili.

Východiska a cesty z toho jsou. Základní komodity a potřeby, které jsou nezbytné pro bydlení, jako je voda, elektřina, plyn, vytápění společného bydlení, jejich výroba a přenosové soustavy včetně kanalizace a čističek, musí být převedeny a zůstat v rukou a majetku státu, krajů, měst a obcí a nesmí být předmětem kšeftování. To je nezbytné uzákonit. Jako například u ČEZ, který se v tichosti rozdělil na rozvodné sítě a výrobu elektřiny. Postupně se z těchto firem pomalu ukrajuje vlastnictví státu, opět ve prospěch těch, kteří jsou při tom, a pro bohaté zahraniční firmy. Snaha je dále tyto firmy privatizovat, a stále více se tak elektřina, i když jí produkujeme o třetinu více, a tu prodáváme do zahraničí, zdražuje.

Nemůže být výmluvou, že nakupujeme elektřinu na burze. Nemusíme na burzu s elektřinou chodit ani se podvolovat likvidačním nesmyslům, které na nás navaluje EU, jako je Green Deal a další hlouposti, které ničí život našich občanů. Evropa tím jenom chudne a státy mimo Evropu tyto likvidační nápady převážně neakceptují. Varovným příkladem je rovněž francouzská Veolia a privatizace naší vody, ale dalších příkladů, pro nás nevýhodných privatizací fungujících a prosperujících firem, je hodně. Stačí si připomenout Plzeňský prazdroj a tlak na privatizaci Budvaru.

Velké nebezpečí je, že nově se ustavující vláda a sněmovna, složené z předvolebních koalic, v nichž jsou hnutí a strany, které když byly u moci, tento stav zavinily, už se na další a pro ně výhodné privatizace našich firem třesou a veřejně to kandidáti na ministry prezentují i naznačují. Těch deset procent bohatých, a nadnárodní monopoly, budou s podporou EU pochopitelně vždy pro privatizaci, která je pro nás nevýhodná, ale výhodná pro privatizátory.