Blíží se tradiční volební dostihy, v nich vybrané stáje a koně poběží napříč Českou republikou za pozornosti hojného počtu diváků. Některé koně a jejich stáje, které mají v těchto dostizích delší historii a v minulosti si již ochutnali vítězný vavřínový věnec, si však nemohou zvyknout na to, že se dostihová pravidla mění nejenom v Evropě, ale i v zámoří. Dokonce také ten věnec, dokud byl ještě šťavnatý a čerstvý, spásli téměř beze zbytku a na diváky mnoho nezbylo.

Diváci jenom sledují, jak se levní koně mění v plnokrevníky a zdolávají předvolební překážky, ať jsou jakkoliv vysoké. Na závodišti se mezi sebou strkají, kříží si trať a nesportovně svoje soupeře blokují, ukazují divákům, že jim žádná překážka není dost vysoká. Aby byly zisky na dělení vyšší, jejich nejvyšší finanční guru vymyslí sázky, které přece odjakživa k dostihům patří. A vznikají sázkové kanceláře, kasina, různé sportbary, herní automaty, internetová sázení, anebo se sází na černo. A ten guru je tak chytrý a bohatý, že zajistí, aby to bylo i v televizi a v novinách si objedná průzkum na to, která stáj bude (s přihlédnutím k objednateli) v dostizích úspěšná. Že by si ani nevšiml, že do tohoto byznysu výraznou měrou přispívá stát ze sociálního fondu? Den po výplatním termínu sociálních dávek vybraným divákům, a pokud jsou dobří sponzoři i v den dostihů, je v těchto zařízeních plno. Stává se z toho pro někoho opravdu dobrý byznys. A jeden dřívější hazardní dostihový sázkař a bývalý majitel sázkové kanceláře do své virtuální kanceláře vsadil několik milionů a hlásí se mezi koně do druhého ročníku poměrně mladého dostihu, který bude následovat po Steeplechase – Cross Country, jehož výherce bere funkci prezidenta. A co je zajímavé, nechce podporu žádné stáje.

Když však stáje promění svoje vítězství v dostizích a přední umístění v sázkových hrách v místa u žlabů plných kvalitního ovsa, tak se řada z nich promění v koně chovné a hledají si tu svoji stáj hojnosti a co nejlepší oves pro sebe. A diváci jim stále platí, ale výkonů, které koně předváděli na závodišti před investicemi do sázkových her, se nedočkají. Jsou také výjimky, kdy se do dostihů přimísí ke koním z českého chovu kůň zahraniční. Zahraniční kůň, který byl v dostihu úspěšný, a diváci mu tleskali, se najednou těm českým stájím stává nepohodlný. Když se sejdou u jednoho žlabu, kde už není dost dobrého ovsa, tak se spiklenecky proti němu spojují a do toho zahraničního kopou a od žlabu ho vytlačují. Náhle si vzpomenou, že asi ten kůň užíval nějaký dopink a snaží se ho od dobrého ovsa vyhnat ještě dříve, než mu testy udělá zvěrolékař.  

Pokud se některým koním nedostává ve svojí stáji očekávaného množství kvalitního ovsa, stáji hrozí třeba exekuce anebo snad, nedej bože, manažer chce spolu s trenérem hrát férovou hru, tak přestoupí koník opět do stáje jiné, která dostatečně ocení jeho talent. Jim už nevadí, že před přestupem byli koně této stáje jejich nepřijatelnými soupeři, kteří do nich také před překážkami strkali a křížili jim cestu. 

Tyto koně mají v sobě zakódováno překážky podlézt, anebo obejít. Mají tu smůlu, že koně nečtou a proto neznají rčení Dr. Miroslava Tyrše, který také rád na koni jezdil a Čechům zanechal odkaz: „Překážky přeskoč, přelez, ale nepodlez“. Ale většina diváků číst umí a toto pravidlo již zná. 

Koně, kteří již ztrácejí dech v domácích dostizích, mají v záloze ještě jednu stáj, tu bruselskou. Tam sice nemusejí moc trénovat, na závody nejezdí, ale žlaby jsou tam plné toho nejlepšího ovsa. Dělají všechno proto, aby se do této stáje dostali. Často dělají úskoky, které poškozují stáj, do které dosud patří a stanou se nevěrní i svým divákům. Zhlédli se v Trojských koních a stávají se jejich bruselskými klony.

A tak plyne čas až do dalších volebních dostihů a situace se opakuje. Divák se diví, (někdy mu to připadá, že i slovo divák je od slova divit se), kde ty koně berou takové vysoké odměny, když žádný dostih nevyhráli. Divák však také nelení, hledá si informace o stájích, kde je manažer solidní a když si tyto koně do příštích dostihů formu neudrží, tak přemýšlejí, jestli si vstupenku opět koupí. To už ale majitelé stájí a trenéři tuší, že by mohlo příště na jejich koně sázet málo diváků, objeví se sponzoři, kteří do svých koní dříve investovali značné sumy s nadějí, že se jim to vrátí. Aby investice zachránili, tak si nové koně přivedou ze zahraničí, nejlépe arabské plnokrevníky, spolu s nimi i trenéry a doufají, že si divák opět vstupenku na jejich dostihy koupí. A sponzoři spolu se stájemi se snaží za výrazné podpory televize diváky přesvědčit, aby si vstupenku na nové dostihy zase koupili, že to bude v konkurenci se zahraničními koňmi pěkná podívaná. Oni za nic nemohou, opravdu dřeli jako koně a za všechno, co se nepovedlo, mohou ty stáje a koně, se kterými museli jezdecký areál provozovat, pokud chtěli u žlabu být.  

Zajímavé dostihy jsou u nás také pro zahraniční stáje a trenéry. Když zjistí, jak jsou u nás stáje a jejich koně levní a přizpůsobiví, jak je snadné je u nás trénovat, přijedou a za pakatel si je za podpory tuzemských manažerů výhodně koupí. A začínají zase dostihy, ale už s větší mezinárodní účastí. Dokonce pro trenéry a manažery stájí a jejich koní je otevřena ze soukromých zámořských zdrojů donátora Choroše vysoká škola v Maďarsku. Maďaři zjistili, že absolventi školy se chovají jako divocí koně v cizí zahradě, kteří nerespektují pravidla tamějších dostihů, a proto chtějí školu zrušit. Některé naše stáje a jejich vedoucí koně, kteří jsou zapsáni do startovní listiny jako Cabiš a Brahoš, nabízejí přesun této školy k nám. Očekávají, že se jim podpora z této stáje a také z dalších stájí s nimi spřízněných, zejména z těch, které mají na vchodu do stáje nápis „Pražská kavárna“, vrátí i s úroky. Neuvědomují si však, že diváci, kteří znají dějiny a jsou vlastenci s pevnými kořeny v naší České, Moravské a Slezské zemi nebudou na tyto stáje v dostizích sázet a jejich koně jsou tím diskvalifikováni.

Často se zahraničním stájím zalíbí i jiné sporty, koupí si třeba fotbalový tým s lukrativním areálem. Tam mají svoje koně i diváky. Také si ještě výhodně koupi pozemky, objekty nebo firmy. Pokud zjistí, že pro jejich sporty a byznys je diváků málo, opět si je přivezou ze zahraničí. Sice se jedná také o dostihy, ale to už je zase o jiných příbězích.

Jeden z těch příběhů začal právě dnes, kdy pan předseda vlády Sobotka oznámil, že předá demisi současné vlády do rukou prezidenta Zemana. Tím dokazuje, že patří v dostizích mezi koně, kteří neumějí číst, a nezná výše uvedený odkaz Dr. Miroslava Tyrše o zdolávání překážek. Pod tlakem klesajících preferencí ČSSD překážky obešel v domnění, že mu to ve volebních dostizích prospěje a svým rozhodnutím prokázal, že funkci předsedy vlády zcela nezvládá. Možná je také v podvědomí pana předsedy přestup do bruselské stáje. Pan prezident Zeman přebírá tah králem na politické šachovnici a při jeho zkušenostech, prognostické schopnosti a stabilitě názorů jistě přijme to nejlepší opatření ze všech v současné době možných, ku prospěchu občanů naší země.