Děkuju za slovo, paní předsedající.

Já bych z tohoto místa také chtěl poděkovat panu poslanci Haasovi za to, že uchopil toto velmi složité téma a že se ho snažil diskutovat, nicméně já pořád beru Národní sportovní agenturu jako takový předstupeň Ministerstva sportu. O tom jsme se tady vždy bavili.

Proč došlo vlastně k vytvoření Národní sportovní agentury? Došlo k tomu, že dříve se peníze rozdělovaly na Ministerstvu školství, kde na to existoval určitý odbor, a nějakým způsobem docházelo k poměrně velkým tlakům a netransparentnímu rozdělování finančních prostředků. Pochopitelně Národní sportovní agentura se rodila za velkých porodních bolestí za průřezu všech stran. Není to tak, že to dělalo hnutí ANO, ale nějakým způsobem to fungovalo, a ten postup, který byl, měl skutečně vyvolat potřebu Ministerstva sportu, které by mělo jinou strukturu, jiné kompetence, jiné řešení, a Národní sportovní agentura se dostala do nějakého vakua.

Já to pochopitelně znám. Znám to od nějakých kolegů sportovců a od sportovních svazů, jakým způsobem fungovaly jednotlivé dotace, a některé dotace byly dobré, byly velmi rychlé - provozní dotace fungovaly, Můj klub, Má kabina, to bylo asi dobré, ale ty velké dotace pochopitelně byly v nějakých porodních bolestech. A já jsem teď viděl poslední výzvu, která během šesti týdnů požadovala po těch jednotlivých spolcích vypracovat a požádat si o ty peníze, což byl vlastně úplně nesmyslný, šibeniční termín. A i moje kolegyně mně dávala informaci, že jejich sportovní klub by si o to rád požádal, že pro ně tahle šibeniční lhůta je nemožná.

Nicméně ještě jedna věc, která je. To fungování Národní sportovní agentury současně potřebovalo podporu v zákoně o sportu, který nám dlouhodobě chybí a 20 let je nefunkční, a chtělo by to v tomto zákoně nastavit určitou organizační strukturu sportovního prostředí, pravomoce a role všech účastníků a také nastavit tzv. prioritizaci sportů, které se všichni brání, ale mimo tuto Poslaneckou sněmovnu o ní všichni mluví, protože to není úplně ta hezká věc, která se říká, a to jsou ty koeficienty hodnocení jednotlivých sportů a jejich podpory.

V každém případě ono by to asi mělo větší návaznost a větší hloubku, kdyby k nějaké rekonstrukci Národní sportovní agentury došlo právě až poté, co dojde ke změně zákona o sportu, a momentálně v současné situaci úplně nejvíc, co bude trápit český sport, jsou finance, které do něj budou přicházet. Po konzultaci se sportovním prostředím jsem slyšel částku 11-12 miliard, která by byla potřeba pro příští rok na to, aby se ty organizace nějakým způsobem udržely. Pochopitelně byly nějaké výpočty na nekonečný růst cen elektrických energií, kde sportovní kluby už říkaly, že budou muset zavírat, že to není možné. Teď dochází k přepočítávání na úrovni měst, obcí atd. Situace bude o něco o něco lepší, ale budeme říkat o něco lepší, ovšem to neznamená, že nemůže dojít k určitému omezení.