Změna strategie obnovy důlní krajiny ušetří miliardy a přinese pestrostMnozí vědci se už totiž dlouhá léta shodují na tom, že nejlépe umí krajinu rekultivovat sama příroda. Mezi Spojenci takový přirozený způsob přetváření krajiny nejvíce razí Michal Kučera, vystudovaný báňský inženýr, který se životním prostředím a obnovou našeho uhelného kraje zabýval už jako poslanec. "Pokud necháme přírodu, aby si s uhelnými lomy poradila sama, můžeme ušetřené miliardy investovat do jiných pro rozvoj kraje klíčových projektů," vysvětluje Kučera.

Důl ČSA pod zámkem Jezeří brzy čeká rekultivace a podle Kučery by mohl být vyhlášen přírodní rezervací, ve které bychom pozorovali proměny krajiny v režii přírody.

PESTRÁ KRAJINA NAMÍSTO TECHNICISTNÍCH VIZÍ Z MINULÉHO STOLETÍ

"Je to nejefektivnější cesta z hlediska času i vynaložených prostředků, jak vrátit vytěžené území do rovnovážného stavu. Krajina mezi Krušnými horami a Českým středohořím si zaslouží pestrost a rozmanitost. Ekologické inženýrství a plošné zaplavování uhelných jam, na kterém spíše než náš kraj vydělávají těžaři a rekultivační firmy, udržuje v krajině monotónnost. Vrážíme neskutečné rozpočty do toho, abychom podle ještě budovatelských rekultivačních vizí zaplavili rozsáhlá území. Pod vodou tak ale necháváme i obrovský potenciál, který zdejší krajina ve skutečnosti má," dodává Michal Kučera.

"Na výsypkách, ale i jiných těžbou ovlivněných územích vzniká spontánně a zdarma unikátní prostředí preferované mnoha ohroženými a vzácnými organismy. Jde většinou o ubývající iniciální sukcesní stadia, pro které bychom v případě jejich cíleného zakládání v „normální“ krajině těžko nacházeli prostor, o úspoře finančních prostředků ani nemluvě. Namísto jejich využití jsou však tyto biotopy s vynaložením nemalých prostředků likvidovány, nezřídka paradoxně právě za účelem provádění biologických rekultivací," psali už v roce 2013 v časopisu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.