„Srovnává-li uvažující pozorovatel objekty u svých nohou a v dálkách ležící objekty s těmi, které jej obklopují, pak ucítí v hrudi vzácné, velebné a nepopsatelné pocity. Vidí tam nejkrásnější, nejúžasnější koridory v nejvyšším půvabu a okázalosti, pole a kopce se skvějí bujnou vegetací, řeky a potoky se klikatí údolími a rovinami rozlehlých obzorů v nedohledných dálkách, přívětivé obce a města ležící osamoceně nebo v uskupeních doplňují malebný obraz lesku a nádhery, zkrátka příroda dýchá život a zdá se, že překypuje krásou a mnohostí svého díla.“

Takto popsal lázeňský lékař Karlovy Studánky v roce 1864 pocity turisty na vrcholu Pradědu. Současní návštěvníci našeho jesenického regionu pravděpodobně neformulují své dojmy z pobytu takto dlouhou větou. Není (zdánlivě?) tolik času, navíc tehdy kromě přírody a volně přístupného klavíru v lázních, kuželek a denního tisku k dispozici ve společenské místnosti s pokynem jej neodnášet, lákají dnes návštěvníky a turisty k pobytu mnohé další zajímavosti.

V posledních letech se postupně daří právě tu část „dalších zajímavostí“ budovat a rozvíjet s podporou místních zapálených podnikatelů, obcí a měst, neziskových organizací a řady nadšenců. Vznikly potřebné struktury managmentu ČR v rámci Euroregionu Praděd podporované Moravskoslezským krajem. Každoročně jsou krajskými orgány vyhlášeny dotační tituly na podporu informačních center, rozvoj agroturistiky, údržby lyžařských tras, aktivit lázní v Karlově Studánce, dotace podporující kulturní, sportovní a další projekty nejen pro obyvatele ale i návštěvníky a turisty. Přesto se „podíl“ zdejší přírody a krajiny na rozvoji CR neumenšuje. Naopak svou váhou by se měl stát nebo lépe řečeno je tím nejcennějším, co nám bylo „k hospodaření“ na určitou dobu života člověka nebo generace zapůjčeno.

Z rozpočtu MSK byly poskytnuty na řadu projektů řešících problematiku životního prostředí našeho okresu z titulů hospodaření v lesích, drobných vodohospodářských akcí, podpory včelařství, osvětových a vzdělávacích akcí hlavně dětí a mládeže, snížení emisí v rámci kotlíkových dotací, dotací na zpracování projektových dokumentací k žádostem o evropské a národní dotace aj.

Ze svého pohledu navrhuji, aby nově zvolená reprezentace MSK po krajských volbách prosazovala, aby uvažovaně navýšení poplatku za odběr vody z podzemních zdrojů nebylo v celém rozsahu příjmem státního rozpočtu, nýbrž se stalo účelově vázaným příjmem samosprávy v místě odběru. Jsem toho názoru, že je nejvyšší čas, aby se ochrana vodních zdrojů a opatření k zadržování vody v krajině stalo věcí základních územních jednotek, lépe každého občana. Stejně jako voda v moři sestává z kapek, suma opatření drobných může řešit problémy velké (řešené investicemi v řádech set miliónů nebo miliard).

Každý vlastník nemovitosti, každá obec může omezovat odvádění dešťových vod do kanalizace, podporovat vsakování vody na pozemcích, redukovat nepropustné vybetonované, asfaltované plochy a tím zamezit odtoku vody a zároveň tím zamezit zvyšování teploty na povrchu pozemku. Zachovávat v hojné míře zeleň, která zabraňuje zvýšenému ohřívání povrchu. Zkrátka volit chytrá čili dnešním slovníkem smart řešení. V roce 1864 by možná uvažující pozorovatel volil pojem moudrá řešení.

Ing. Helena Kudelová, zastupitelka MSK, členka Výboru pro životní prostředí a Komise pro rozvoj kraje a ČR