V sobotu zemřel profesor Erazim Kohák, výrazná osobnost českého environmentálního hnutí. O svou osobní vzpomínku na něj se podělil Jiří Kulich, člen předsednictva Zelených:

“Post scriptum a Zelená svatozář Erazima Koháka

V sobotu zemřel profesor Erazim Kohák. Poznal jsem jej na začátku 90. let díky Josefu Vavrouškovi a jím založené Společnosti pro trvale udržitelný život. Stejně ochotně, erudovaně a poctivě jako přednášel na Bostonské univerzitě, besedoval i s námi jako účastníky ekologických inciativ v Praze, mladými lidmi na kurzech na Rýchorské boudě nebo kázal ve venkovském krkonošském kostelíku. Díky Kohákovi jsme pak tak objevovali různé pohledy na zdroje ekologické i sociální odpovědnosti.

Když jsme v roce 1992 založili Nadaci ekologické výchovy EVA, podařilo se nám vydat první Kohákovu publikaci v češtině – útlou šedou knížečku „Post scriptum: Psové“. Knihu sice skromnou rozsahem i výpravou, ale bohatou moudrostí. Nad ní jsme si například uvědomovali, jak výstižné a aktuální bylo, zejména v konfrontaci s klausovským světem, v němž vše jednoduše a nejlépe ochrání „neviditelná ruka trhu“, podobenství o „tragédii občiny“. Tedy zobecnění zkušenosti s pleněním společně sdíleného zdroje, kde si za neprivatizovanou obecní pastvinu z Anglie 16. století můžeme snadno dosadit neprivatizovatelnou a společně znečišťovanou či vyčerpávanou vodu, vzduch či klima.

Mezi mnoha Kohákovými moudrými knihami je i pozdější učebnice ekologické etiky „Zelená svatozář“. Zemřel zakladatel české ekologické etiky, člověk odpovědný, skromný, laskavý a moudrý. Jeho knihy - a to, čím nás za svého života ovlivnil - nám budou dál zeleně svítit na cestu a pomáhat pochopit nutnost, význam i zdroje odpovědného jednání k „lidem i (ostatní) přírodě“.