Jde zejména o jejich celkovou finanční náročnost, ale také o likvidaci cenné historické památky – přestavba káznice na Cejlu v kreativní centrum nedává smysl a naopak by likvidovala místo, na kterém se udály zločiny nacismu a komunismu, které je třeba si připomínat.

„Určitě stačí, aby Brno na podporu vysokých škol, výzkumných a inovačních center a kreativního průmyslu, využívalo pouze dnes nepoužívané prostory Fakulty výtvarných umění, které jsou pro tento účel jako stvořené,“ říká Petr Kunc, předseda brněnské TOP 09. Tyto prostory totiž nebudou vyžadovat zásadní přestavbu a tím ani nebudou pro město nijak finančně náročné. Pětiletý provoz s drobnými stavebními úpravami by vyšel na cca 25 milionů Kč.

Jako o druhém kreativním centru však vedení města uvažuje o přestavbě káznice na Cejlu. „Druhé potenciální kreativní centrum má hned několik úskalí – jedním z nich je obrovská suma peněz, kterou by do něj muselo město nalít. Projektová dokumentace se odhaduje na 37 milionů a celková přestavba může přesáhnout i 400 milionů korun. Druhý a možná i závažnější problém vidím v etické stránce věci – hovoříme tady o místě, kde byli vězněni a zavražděni lidé v průběhu nacistického a komunistického režimu,“ upozorňuje Petr Kunc (TOP 09). Za těmito zdmi bylo ke konci druhé světové války pověšeno 85 válečných zločinců a v průběhu komunismu zde ztratily život mj. osobnosti jako bratři Daňkovi, Jan Křižan, Zdeněk Rotrekl, Václav Renč či Jan Zahradníček.

„Je ekonomicky nesmyslné budovat kreativní centrum za stovky miliónů, pokud je možné takový objekt vybudovat za desetinu ceny. Je obrovskou chybou tak činit na úkor jedinečné kulturní památky, která by měla sloužit zakonzervovaná jako pamětní místo pro příští generace,“ uzavírá Petr Kunc.

Proti poškození stavby takového historického významu navíc protestují Vojenský historický ústav Praha, Ústav pro studium totalitních režimů ČR, Židovská obec Brno, Holocaust Learning and Education found USA, Gary Powers, Jr. & The Cold War Museum USA.