Divím se, že média neustále prezentují odhady nálad občanů, přestože se tyto agentury různě „mýlí“. Dokonale se to ukázalo při volbách do Evropského parlamentu a nedávno i do krajských zastupitelstev především u Pirátů.

Nepochybujme o tom, že průzkumy ovlivňují naši psychiku, a agentury do nich zapojují nejen své sympatie a antipatie. Abych byl konkrétní. Těsně před volbami do Evropského parlamentu vyšel na serveru www.irozhlas.cz článek o šetření agentur Ipsos, STEM/MARK, Kantar CZ a Data Collect. Podle nich mělo hnutí ANO obdržet 26 až 27 procent hlasů, koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, pak 20 až 22 procent hlasů. Jejich odhad se potvrdil. Nicméně Pirátům dávaly zisk 10 až 12 procent hlasů, zatímco realita byla zhruba poloviční.

Máme tady další příklad – volby do krajů. Před nimi agentury sice zveřejnily pouze celostátní preference, ale i ty reflektují sílu jednotlivých politických stran. Tak třeba STEM/MARK „vyzkoumal“ pirátskou oblibu zhruba osm procent, Median dokonce 9,5 procenta. V době, kdy už mediálnímu éteru vládl průšvih s digitalizací stavebního řízení. Lze jen stěží přičítat statistické odchylce, že kandidáti Pirátů nakonec skončili na třech procentech. Jak by dopadli bez tohoto „průzkumového dopingu“ pro voliče, nechci ani domyslet.

Tento boj preferencemi mi připomíná praktiky, obvyklé především ve Spojených státech. Jejich hlavním principem je vyvolání strachu nebo budování lásky jako primárních nástrojů politického zápasu. Vzpomeňme na rok 2016, kdy Hillary Clinton měla v prezidentských volbách jednoznačně porazit Donalda Trumpa. Nejprve optimistické agentury pro výzkum veřejného mínění, následně výsledky výzkumu uspokojená progresivní média a nakonec i sázkové kanceláře měly „jasno“. A konečný výsledek známe.

Tato praxe jde ruku v ruce s mediálním mainstreamem, pro který právě třeba Piráti byli vždy správnými progresivními budovateli těch nejkrásnějších a nejdokonalejších zítřků.

Chápu, že pro čtenáře, diváky či posluchače jsou průzkumy volebních preferencí zajímavé. Možná by však stálo za to, aby média vyhodnotila jednotlivé agentury, jak se jejich odhady liší od skutečných výsledků. Vždyť na všech možných úrovních bojujeme proti takzvaným dezinformacím, což „nekvalitní a zavádějící“ data nepochybně jsou. Nebo se v tomto případě jedná o ty správně hodnotové průzkumy? A co na to plukovník Foltýn?