Děkuju. Jsem trošičku smutný z vystoupení pana ministra. Tady přece nezaznělo z mé strany vůbec nic jiného, než že jsem si dovolil jako poslanec, který byl zvolen, který má své voliče, moji voliči se mě ptají, jsem si tady dovolil vznést nějaký dotaz. Promiňte, pane ministře. Jestli na to nejste zvyklý, tak si na to zvykněte.

Já jsem opoziční poslanec a na určité věci mám svůj názor a mám právo tady ve Sněmovně svůj názor vyslovit. Neřekl jsem žádný paragráfek, takže nechte si nějaké zdrobněliny. Jestliže tady mám nějaké svoje vyjádření, tak to vyjádření mám. Já nejsem žádný stroj. Jsem člen hnutí ANO 2011. Dneska jsme v opozici. Ale snad proboha mi nechcete vzít mé právo tady vystoupit a říci svůj názor.

Není to všechno růžové. Já to také vím. A také jsem to nikdy neřekl. Ale snad proboha můžu v rámci nějakého vyjádření k návrhu zákona, který sem přichází, je takhle rychlý, neměli jsme dostatečnou možnost to prodiskutovat, je to ze dne na den, všechno to je v legislativní nouzi, bude to zasahovat do, jak jsem říkal, celé naší společnosti, bude nás to stát obrovské množství finančních prostředků. Tak proboha nechte mi právo, moje osobní právo se k tomu vyjádřit a říci si svůj názor.

Vy jste se musel několikrát nadechovat, několikrát vydechovat. Já to beru úplně věcně, tu rovinu, prosím vás. Já proti vám osobně nic nemám. Jste ministr vnitra. Já jsem opoziční poslanec. Jsem člen bezpečnostního výboru. Jsem v nějakém expertním týmu naší stínové ministryně vnitra. Tak snad proboha mám právo říci si své věci k uvedené věci.

Děkuji za pozornost.