„Po diskuzi s našimi řediteli a na základě jejich zkušeností jsme pro MŠMT připravili soupis celkem osmi kritických faktorů, bez jejichž naplnění nebudeme schopni udržet kvalitu vzdělávání. A samozřejmě to vše souvisí především s financováním podpory uprchlíků z centra, ale také s aktivnějším zapojením dalších ministerstev či krajů. Panu ministrovi jsem již přehled odeslal minulý týden i s vysvětlujícím dopisem. A jsem přesvědčen, že k podobným závěrům museli dojít i kolegové z jiných obcí,“ vysvětluje náměstek libereckého primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivan Langr.

Nejzásadnější pro udržitelnost je nejen další financování ukrajinských asistentů/koordinátorů, kteří často fungují i jako prostředníci mezi školou, dětmi a rodiči, ale i navýšení prostředků na pedagogy v těch třídách, kde počty cizinců překročí 10 procent. „Tam je pak samozřejmě výuka o to složitější. Další věci třeba souvisejí s učebními pomůckami a financováním mimoškolních aktivit či obědů, intenzivní výukou češtiny i mimo vyučování, kterou bychom rádi viděli jako více méně povinnou, rychlejší diagnostikou školní zralosti i poruch učení a chování, účinným řešením skrytého záškoláctví, ale třeba i nutností pediatrické péče, kterou rozhodně ne všechny ukrajinské děti mají,“ uvádí náměstek Ivan Langr.

Samo město Liberec podle něj například řadu učebnic zajistilo prostřednictvím soukromých darů přes své Komunitní středisko Kontakt. „Obecně se dá říci, že větší problémy při vzdělávání uprchlíků jsme zatím registrovali jen v jedné naší ZŠ, resp. v jednom jejím ročníku, ale trochu se obávám dalšího školního roku, kdy se počty dětí z Ukrajiny ještě navýší. Pana ministra jsem proto otevřeně informoval, že všechny ukrajinské prvňáky, jak momentálně vykazují registry obyvatel, už nebudeme moci do našich škol zapsat. A nesouvisí to s nějakou sníženou mírou solidarity, ale zkrátka s možnostmi, které máme,“ dodává náměstek Ivan Langr.