Babičky a dědečkové, vy máte smůlu a DPČ a DPP si počkejte: odpudivý sociální koktejl nám tady míchá současná vláda. Prchal se ústy svého trubadúra Babiše tak dojemně lísal ve svém "státnickém" projevu k "našim" dědečkům a babičkám, až jedno oko nezůstalo suché (až na tvrdé jádro pražské kavárny). Realita po třech týdnech nouzového stavu je jiná. Nejohroženější skupina naší populace byla státem hozena přes palubu. A podle dosavadní statistiky zemřelých je už dnes jasné, že právě penzisté budou tím nejsmutnějším mementem čínské epidemie v českých zemích.

Babiš to od sebe mediálně odpinknul s tím, že se přece nebude starat o všechny domovy důchodců. Jenže, vzpomeňte si, jak měl dost času na agitky v Náchodě, na stadionu v Chomutově nebo …. Před příchodem čínské nákazy se víceméně jeho řízení země scvrklo na výjezdní potlachy a hlídání polorozkopané D1. Asi by bez něj cestáři neprohrnuli sníh, kdyby náhodou přišel. I když, jeho vládní nemehla dokázala i tohle.

A dnes se ho v další kategorii snaží dohnat jeho Schillerová. Už snad konečně pustí nějaké peníze živnostníkům, ale sociálně křehká skupina - lidé pracující na dohodu o provedení práce a na dohody o pracovní činnosti - si musí počkat, až se vládní nemehla k něčemu zmátoří. Přitom v téhle kategorii jsou často například uklízečky, které tak tak uživí svoje děti a obracejí každou korunu.

Možná by Schillerová a Maláčová měly konečně míň poskakovat před televizními kamerami na nekonečných tiskovkách a více dělat něco na ucpání děr v bárce, která už hodně nabírá vodu. Situace kolem penzistů a DPČ, DPP, lidí v exekuci ukazuje na tisíckrát ověřenou pravdu, že když jsou u vlády levičáci, tak jako první a nejvíce na to doplatí jejich voliči. Opakovaně jsem říkal socialistům ve Sněmovně, když měli ztřeštěné nápady, že by si před "sociální" měli dát písmeno "a".