Střípky amerických voleb z obou břehů Velké louže: tak teď už jen zbývá zamítnout všechny žaloby, v několika státech možná přepočítat hlasy a vymyslet, jak Trumpa fyzicky dostat z Bílého domu.

Česká televize se rozhodla po vlně umoření diváků covidem k dočasnému nahrazení americkými volbami. Problémem bylo, že řada protagonistů měla pouze informace, které věděl každý, jinými slovy, neměli co říci. A tak dlouhé hodiny, dokonce dny, opakovali totéž.

Emoce cloumaly i komentátory České televize. Když se v prvních hodinách zvyšovaly preference Trumpa, zvolal jeden z nich beznadějně, že to bude průser. Pokud nejsou schopni nestrannosti daleko za Velkou louží, tak co od nich můžete čekat doma?

Výjimkou ze šedi byl všem dobře známý Cyril (Svoboda). Tento bývalý předseda KDU, ministr zahraničí, dnes Babišův poradce pro zahraniční politiku, zúčtoval s "trumpismem" jako nikdo před ním a nikdo po něm. Prý trumpismus nezhyne, bude bojovat, ale už nikdy nevyhraje. Asi z nedostatku času nestihl dodat ono známé "na věčné časy a nikdy jinak". A zatímco Svoboda překvapil svojí jistotou, Kmoníček nepřekvapil vůbec. Tento profi okecávač čehokoli tak, aby neřekl vůbec nic, je právem považován za špičkového diplomata a experta na zahraniční politiku.

Po několika dnech se konečně sčítači dopočítali čísel, ze kterých vyplývá, že Biden v klání zvítězil. A samozřejmě, nemohl vynechat vítězný projev. Po skoro půlhodinovém zpoždění, vystoupila nejdříve budoucí víceprezidentka Harrisová, a potom už se nadšení příznivci Demokratické strany dočkali. Proti příšernému stylu vystupování Trumpa byla forma kultivovaná, příjemná. Přes obecné nadšení řady lidí i v našich končinách, pro mě zaznělo i to, co mě zaskočilo. Člověk, který je někdy od první poloviny sedmdesátých let minulého století ve vysoké politice USA, opakovaně prohlásí, že v USA je systémová diskriminace. Nemohl jsem nevzpomenout na jistého Zielence, který coby první místopředseda strany prohlásil, že strana používá černé fondy.

Když Biden mluvil o sjednocování rozpolcené společnosti, vypadalo to věrohodně. Výsledek byl těsnější, než asi skončí definitivní skóre volitelů. Doufám, že Biden nepůjde ve stopách jistého Zemana, který také po první volbě prohlašoval, že bude prezidentem dolních deseti miliónů občanů. A jak to dopadlo? Jako vždycky. Vlastně ještě hůř.

Řada komentátorů nahlas přemýšlí, jak je možné, že ne "sociální" Demokraté, ale Republikáni oslovili přistěhovalce. A neumí si zdůvodnit, proč? Jedno z možných vysvětlení může být, že ti přeregulované "sociální ráje" a jejich důsledky zažili na vlastní kůži, nebo o nich vědí od svých rodičů a prarodičů. Asi do USA utíkali, aby si splnili, nebo se pokusili, naplnili svůj americký sen. Možná i slyšeli o nejen Československém experimentu, kdy režim dovedl rovnostářství do takové podoby, že s výjimkou zelinářů a veksláků jsme měli skoro všichni holé zadky. Ale je pravdou, že v tom jsme si byli rovni, až na výše uvedené výjimky.

Ovčáček se ztrapnil jako obvykle, přání Hradu bylo s chybou a s tou to vítězi voleb přeposlala i naše ambasáda ve Washingtonu.

Velkou míru drzosti projevil český premiér Babiš, když v přání vyjádřil naději, že USA budou plnit svoje závazky v NATO. Být Bidenem, asi bych mu odpověděl: "určitě je budeme plnit, jako vaše země. Good luck!"