Vláda Petra Fialy převzala veřejné finance v katastrofálním stavu. Po Babišovi tady zůstal astronomický schodek státního rozpočtu vytvořený ne nějakou pomocí nejvíce postiženým v době covidu, ale sypáním dotací do soukromých kasiček a podplácením vybraných skupin obyvatelstva. A navíc to začalo už v době, kdy se ekonomice zcela mimořádně dařilo.

Také proto se začala roztáčet inflace, rostly ceny nejen energií, ale vlastně všeho. Vláda vstoupila do svého funkčního období s jakýmsi plánem úspor, s tzv. deagrofertizací společnosti, se snížením počtu státních zaměstnanců atd. Přepadení Ukrajiny Ruskem pak zasadilo všem ekonomickým výhledům a prognózám definitivní ránu. Ceny energií vystřelily do nebes a nebyla otázka nejen za kolik, ale zda vůbec budou. Putin vzal plyn jako nástroj politického a hospodářského vydírání.

Ale ruku na srdce. Nezpůsobili jsme si to částečně, nebo dokonce z velké části i my (tedy Západ) sami? Nesmyslné prosazování Green Dealu spojené s rušením bezpečných a výkonných zdrojů na výrobu elektrické energie na straně jedné a slepá a jednostranná orientace na ruský plyn na straně druhé jsou toho, myslím, jasným důkazem. Dokládá to samozřejmě i personální provázání zejména některých německých politiků na Moskvu, přestože je Německo hlavním obhájcem zmíněného zeleného teroru.

Jak už bylo řečeno, ceny nejen energií vystřelily jako z praku a zásadně zatížily obyvatelstvo naší země, ale vlastně i celé Evropy. Do hry tedy vstupuje návrh mimořádné daně pro vybrané sektory. Návrh je vypálený od boku a je navržen tak, aby politicky prošel, a postihl ty "zlé a nenažrané", které nikdo nemá rád. Banky (jen některé), energetické společnosti, rafinerie. Celkem nikdo nevidí nebo nechce vidět, že se energie v posledních letech prodávaly za hubičku, banky v covidových dobách nesměly vyplácet dividendy, aby měly dostatečné rezervy na krytí ztrát z nesplácených úvěrů atd. Navíc vůbec není jisté, že se vybraná daň dostane k těm nejvíce potřebným. A už vůbec se neví, jak bude doopravdy vysoká. Zejména zahraniční majitelé bank zajisté udělají taková opatření, aby zisk optimalizovali. Dramaticky poklesne hodnota zasažených firem, hrubým způsobem se naruší důvěra domácích i zahraničních investorů. A domácí majitelé zasažených firem a ekonomové se už ozývají. Tento vládní konstrukt zkritizoval minoritní akcionář ČEZ a investor Michal Šnobr. „Tak dlouho Národní rozpočtová rada a Ekonomická rada vlády a její poradci ladili windfall tax, až z toho ministerstvo financí udělalo pouhý dopočet daňového drába bez jakéhokoliv zdůvodnění, řešení následků a analýzy sektoru,“ uvedl na svém twitterovém účtu Šnobr. Výhrady přidal i místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. I podle něj návrh povede firmy, aby si snižovaly daňový základ. „Na rozdíl od všech dalších opatření vlády tady mám trošičku větší obavy,“ uvedl Skopeček. Podobně se vyjadřuje i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček i daňový expert Tomáš Hajdušek, který se obává dlouholetých soudní sporů kvůli této dani.

A samozřejmě se i trochu kontroverzně, jak je u mne zvykem, ptám. Proč např. výrobci stavebnin, kamen, palivového dříví, ale samozřejmě i potravináři, velcí zemědělci, průmysl, obchodníci, kteří naprosto neúměrně, často i bezdůvodně zvyšovali ceny, jak jen to šlo, nejsou také postiženi uvalením zvláštní daně. A zastropování cen zejména u potravin by se jistě hodilo. Vždyť ceny potravin u nás, i s přihlédnutím k rozdílnému DPH, jsou leckdy dvojnásobné než v Polsku. Obyvatelstvu a ekonomice bude potřeba v blízké budoucnosti pomoct. Cesta selektivních daní k tomu nevede a hodně se zapomnělo na tolik dříve proklamované úspory.

Ladislav Linek