Až Václav Klaus, bývalý a snad i budoucí prezident, vyjádří někomu podporu, pak teprve ten se stane vyvoleným lídrem pravice. Do té doby nemá smysl nic podnikat, zakládat žádné politické stavby, dělat dohody, připravovat volby. Vždyť teprve až Klaus ukáže, kudy jít. Až Klaus.

Slyším to od politiků ze všech stran pravicové části spektra; od chřadnoucí ODS přes chaotické Svobodné až po nová hnutí vyrostlá z antiimigračních nálad. Jakoby celá ta roztříštěná pravice opakovala stejnou mantru, jakoby zpívali všichni stejnou monotónní píseň, jako mumlání jakýchsi dervišů v očekávání spasitele.

Píseň údajné pravice o naději ve Václava Klause je hloupá, zbabělá a co nejhorší, je to píseň levicová. Je to píseň o tom, že někdo jiný za nás bude žít. Jestli by měl Václav Klaus jako skutečný pravičák něco udělat, pak nakopat vás všechny do prdele.

Vy zbabělci. Opravdu si myslíte, že pravicový étos silného, suverénního, svobodného jedince naplníte vzýváním starého muže? Že vychytralým vyčkáváním, co udělá bojovník dvacet let minulých válek, naplníte étos dravé, po úspěchu prahnoucí pravicové síly z devadesátých let? Nestydíte se sami před sebou?

A jestli už nemáte dost cti a odvahy, mějte alespoň rozum. Copak si nepamatujete, jak smrtící byly politické polibky prezidenta Havla pro všechny levicové strany, jimž se blahosklonnosti jejich modly dostalo? Jak dopadla Unie Svobody, jak dopadli Zelení? Stejně tak dopadnete vy, čekatelé na milost pravicových bohů, a stane se vám po právu. Pravicový volič není hloupý. Instinktivně vycítí skutečnou sílu a opravdovou odvahu a na první pohled ji rozpozná od vyčkávajícího slabošského chytráctví. Jestli je spoléhání na Václava Klause to jediné, na čem se vy pseudopravičáci shodnete, pak k čertu s vámi všemi.

Kdo chce být pravicovou silou, ne jen její prázdnou maketou, musí stát především na svých vlastních nohou. To byl ten ideál, k němuž společnost za doby Václava Klause směřovala. To je ta esence, která z vás teprve dělá pravicové ženy a muže. Od pravicového politika se nečeká ustrašené vyčkávání, čeká se od něj odvaha, svoboda a síla. Nic z toho nenačerpáte ze stínu bývalé slávy prezidenta Klause a ani z žádného jiného stínu. To musíte - to musíme - osvědčit sami.

Je rok 2015, ne rok 1992. Už se nebojují staré války, jsou tu války nové. A ty musíme vybojovat my. My musíme být těmi novými lvy, ne nastrkovat za sebe lvy staré.

Nikdo za nás nic neudělá. Nikdo nám nedá sílu, když sami silní nebudeme. Jestli chceme být pravicí, musíme jí být jen my sami. Jednat, pracovat, spolehnout se na vlastní činy, dělat své vlastní chyby, vrhat své vlastní stíny.

Žádné čekání na Klause. Jsme to my, kdo má přijít.