Za mě osobně by Evropský parlament a Evropská komise měli přestat řešit věci, se kterými se normální člověk v běžném životě nesetká a mnohdy tak ani nedokáže objektivně posoudit jejich význam. Měla by se začít zabývat tématy, která se aktuálně dotýkají naprosté většiny Evropanů. 

Takovým tématem je například problematika bydlení. Tedy přesněji řečeno – nedostatek vhodných bytů, domů a jejich finanční nedostupnost především pro mladé lidi a rodiny s dětmi.

Ačkoliv Evropská unie otevřeně přiznává, že problém bydlení a tzv. bytové pasti řeší desítky milionů obyvatel EU, reálně se tímto problémem nezabývá a ponechává politiku bydlení v pravomoci vlád členských států. Ty ji pak řeší samy bez hlubších konceptů, mnohdy unáhleně či nahodile, nebo ji neřeší vůbec. Čím se však Evropská unie hrdě zabývá je otázka sociálního bydlení, začleňování lidí, kteří ani nemají zájem se přizpůsobit určité struktuře a organizaci života ve státech, bezdomovectví, ačkoliv se tato problematika reálně týká pouze 0,73 % obyvatel celé Evropské unie.

Nemohu si pomoci, ale musím se zeptat, proč to není opačně. Proč sociální bydlení není v kompetenci národnostních států, regionů, měst a europoslanci se nezabývají řešením bydlení pro více jak 35 % Evropanů?

Na základě celoevropské statistiky, která se zabývala dostupností bydlení v Evropě vznikla v březnu tohoto roku Občanská iniciativa s názvem „Housing for All“. Ta se hodlá zasadit o vytvoření lepších podmínek, které by usnadnily přístup k bydlení všem občanům v Evropě, ale také zajistily snadnější přístup k finančním prostředkům EU pro realitní developery z oblasti sociálního a neziskového bydlení. Avšak ani tato iniciativa nenabízí řešení pro finančně zabezpečené rodiny, které mají jeden jediný, avšak zásadní problém – nedosáhnou na hypoteční úvěr, ačkoliv mají dostatek finančních prostředků na to, aby ho mohly splácet.

Jedním z velice rozumných a kvalitních řešení nabízí „znovunalezená“ družstevní bytová výstavba, která poskytuje lidem cenově dostupnou alternativu bydlení v podobě prodeje družstevních podílů, které lze pořídit už i z běžného spoření jedince nebo domácnosti. Do budoucna jistě půjde o velice efektivní způsob pořízení bydlení, jak pro mladé lidi, rodiny s dětmi, ale také seniory, kteří nemohou splnit podmínky pro získání hypotéky na vlastní bydlení.

Vypracování právního a finančního rámce podpory a koncepce celé strategie družstevního bydlení napříč celou Evropou vidím jako zásadní a hlavní téma, kterým by se nový Evropský parlament měl zabývat přednostně v nejbližších měsících. Jen takto lze totiž zajistit kvalitní bydlení pro všechny Evropany, kteří chtějí bydlet, žít a vychovávat své děti v důstojných podmínkách a na bezpečném místě, které si sami ke svému životu vyberou, a ne na místě, které jim bude přiděleno, nebo na ně možná zbude.

Veronika Luňáková,
kandidátka do Evropského parlamentu za Občanskou demokratickou stranu