Podle nejnovějších průzkumů míra nezaměstnaných mladých lidí ve věku mezi 15–29 lety se pohybuje v Evropské unii v průměru kolem 13,2 %, což je celkem 14 milionů mladých Evropanů, kteří marně hledají práci. Právě kvůli tomuto alarmujícímu číslu je nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost mladých lidí jedním z hlavních témat, které rezonují celou Evropou. V této souvislosti se také často hovoří o tzv. ztracené generaci.

Výše nezaměstnanosti mladých lidí se samozřejmě liší napříč členskými státy, regiony a napříč studijními obory. Česká republika je jednou z těch šťastných zemí, kde, díky ekonomickému oživení, je míra nezaměstnanosti mladých lidí nejnižší. Týká se v současné době pouze 5,1 % absolventů. Opačnou situaci však zažívají absolventi v Řecku, kde je míra dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí na 62,2 % a v Itálii, kde se pohybuje kolem 54 %. Stejně tak tomu je i ve Španělsku, Portugalsko pak hlásí 38 % mladých nezaměstnaných. Podobně tomu je i v případě sousedního Slovenska.

Evropští politici tak přicházejí s řadou dlouhodobých či krátkodobých řešení jako je například financování vzniku nových pracovních míst z prostředků sociálních a dotačních programů EU.

Řešení této situace však osobně vidím v převzetí koncepce zemí, které mají nezaměstnanost mladých lidí v Evropě zdaleka nejnižší. Jsou jimi především Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Švýcarsko. Tyto země mají ve své vzdělávací soustavě začleněnu koncepci duálního systému odborného vzdělávání, kdy každý žák je studentem školy a zároveň má i po celou dobu studia zaměstnaneckou smlouvu s firmou, ve které vykonává svou odbornou praxi. Zodpovědnost tak za studentovo vzdělání nese jak školské zařízení, tak i firma.

Studie prokázaly, že různé podoby duálního systému vzdělávání mají velký dopad nejen na nižší nezaměstnanost absolventů, ale mladí lidé přichází na trh práce s potřebnou kvalifikací, snadněji si najdou práci a mají vyšší šanci na posun v profesní kariéře. S tím je také spojena ekonomická samostatnost mladých lidí a následný pocit spokojenosti.

Duální systém tedy zajišťuje mladým lidem usnadněný přechod mezi školou a pracovním trhem a získání znalostí a kompetencí využitelných v praxi, nejčastěji pak ve firmě, ve které odbornou praxi vykonávali.

Ne méně důležitou součástí je také to, že studenti v praxi včas poznají jimi studovaný obor a v případě, že zjistí, že je nenaplňuje podle jejich představ, mohou obor včas změnit za jiný, kterému se budou skutečně věnovat.

Toto platí jak pro absolventy, kteří studium končí sekundárním vzděláním, tak i terciálním.

Prokázalo se, že duální systém má prokazatelně pozitivní přínos i pro firmy, které se ho účastní. Firmy se stávají garantem kvality a záruky vykonané praxe, navíc získávají budoucí specificky kvalifikovanou pracovní sílu. V některých systémech firmy, které spolupracují se školami v rámci odborných praxí, či stáží mají možnost získat daňovou úlevu, která tak může pokrýt náklady, které firmám na studentská místa vznikají. Mezi školou a firmou se tak vyžaduje nejužší spolupráce a důsledné hodnocení jak probíhající výuky s důsledky na praxi, tak i naopak.

Studenti by tak během povinných školních praxí nebyli nuceni vykonávat ve firmách pouze pomocné práce bez hlubší motivace či konceptu, nebo vykonávat brigády, které jim, kromě finančního zisku, nepřináší potřebnou praxi.

Řešení nezaměstnanosti absolventů v Evropě tak vidím v implementaci různých prvků duálního systému i do dalších zemí, jelikož doposud vykázal tento typ vzdělávání nejlepší výsledky a potvrdil, že se jedná o jednu z nejlepších investic v procesu vzdělávání a získávání následné praxe potřebné k uplatnění se na trhu práce.

Veronika Luňáková
kandidátka do Evropského parlamentu za Občanskou demokratickou stranu

Převzato z profilu.