Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové,

je mi líto, že kolegu Lipavského postihla hlasová indispozice, rád bych si poslechl jeho projev v ucelené formě, protože kolega Lipavský, vaším prostřednictvím, opět nezklamal. Protože ten projekt, který on nám tady neustále opakovaně přednáší, má dvě východiska. První východisko je - nechci jadernou energetiku v České republice. To je zcela legitimní a osobně znám mnoho lidí, kteří mají podobný názor. Neskrývají ho, bojují za něj a nehledají zástupné problémy. Kdyby kolega Lipavský, vaším prostřednictvím, přiznal u tohoto mikrofonu, že jeho cílem je boj proti jaderné energetice, perfektně bych mu rozuměl a chápal bych ho a mohli bychom si o tom dlouze povídat.

Druhý moment, který v této věci je a který z toho projevu je zřejmý, je, kdyby tedy ta jaderná energetika byla, tak bych chtěl, aby to byla západní energetika, použiji-li krátce ten výraz, který je všeobecně vnímán, rozdíl mezi východem a západem. Kolega Lipavský vidí tu spásu v západním modelu a celou dobu se snaží ten východní model označit za nespolehlivý, nekoncepční, nevědecký, neschopný realizovat, prostě všechna ta ne k tomu projevu přidává. Někdy mám pocit, že když postaví jadernou elektrárnu nebo bloky jaderné elektrárny to zlé, v uvozovkách zlé Rusko, například na Slovensku, v Maďarsku, v dalších státech světa; nebudu jim tady dělat reklamu, kde ti zlí Rusové všude staví, tak ten zlý Putin určitě ty generátory naladí tak, aby všem občanům v transformátorech hrály ruskou hymnu. (Pobavení.) Prostě to tak bude. Ten pocit, já se omlouvám, ale někdy mám. Ale přece dneska žijeme v globálním světě, žijeme v globální konkurenci a v globálním bezpečnostním světě.

Kolega Lipavský, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, rád upozorňuje na bezpečnostní rizika. Ale právě proto, že ta bezpečnostní rizika v tomto světě samozřejmě existují, tak všechny projekty, které se připravují, jsou prověřovány z těchto bezpečnostních hledisek. To by si ani Maďarsko nemohlo dovolit realizovat tyto elektrárny tímto stylem, kdyby mělo jakoukoliv pochybnost nad bezpečnostním rizikem této stavby. To si vždycky musíme uvědomovat, že nejsme na světě sami, nejsme pupkem světa a neznáme veškerý rozum světa a my tady přece v malé České republice jsme ti, kteří jediní přesně ví, kde je nepřítel, jediní přesně ví, co je to riziko, a jsme ho schopni pojmenovat.

Tolik - a škoda, že neuslyšíme nebo neuslyším tu celou přednášku kolegy Lipavského, protože jistě bude v té oblasti bezpečnosti silně zaměřena v tom směru proti východu. Mohl bych zde ještě hovořit o tom, že existuje ještě jeden východní spolek, teď říkám, nevím, jestli hovořit o Asii jako takové, ale budiž, nechme to bokem, kolega Lipavský jistě doplní další bezpečnostní riziko dvou globálních hráčů světa v jaderné energetice, a proč je tak spatřuje.

Já se pokusím soustředit na to, co jsem chtěl tady doopravdy říci, a to je pozice Komunistické strany Čech a Moravy k jaderné energetice a k výstavbě Dukovan jako celku. Komunistická strana Čech a Moravy od začátku své existence, tedy více než 30 let, podporuje jadernou energetiku jako základ energetického mixu České republiky. Nejenom proto, že máme dlouholetou tradici jaderné energetiky, že jsme jeden z mála států, které ještě kdysi byly schopny vyrobit kompletní jadernou elektrárnu a realizovat ji; bohužel postupem času jsme tuto schopnost a znalost ztratili, ale přesto ještě máme firmy, které jsou minimálně schopny některé komponenty ve špičkové, světové kvalitě dodat. Vždycky jako KSČM jsme stáli za těmito výrobci a snažili jsme se je podporovat. Mimo jiné možná i trošku úsměvné, historicky navážu, byly naše snahy o dodávky zařízení pro jadernou energetiku v částech světa, a kolegové mnohdy upozorňovali, je to bezpečnostní riziko, on ten Írán... Ale uvědomme si, že přece nešlo o dostavbu této elektrárny, která mimo jiné již stojí a produkuje a za pomoci západního světa, toho bezpečného západního světa, který přece přesně ví, kde to riziko je největší, ale šlo o českou firmu, která tam měla dodat výrobky a která ztratila tu možnost se podílet na této špičkové referenci, protože jaderná energetika je vždycky pro všechny firmy špičkovou referencí dodávky komponent a dílů. A to bychom také měli brát v potaz, když budeme jednat o této energetické investici, protože tady existují ještě pořád v České republice firmy, které by rády měly tu referenci jako dodavatelé jaderných technologií.

Komunistická strana Čech a Moravy nepreferovala až tak ten model financování, který je nám předložen. Naše představa byla nejdříve získat ČEZ jako státní podnik do stoprocentního vlastnictví, jinými slovy vyplatit minoritní akcionáře, aby tento státní podnik sám rozhodoval o své budoucnosti, ať se to týká jádra a dalších záležitostí, protože se ukazovalo, že minoritní akcionáři samozřejmě hledí spíše na své osobní zájmy, ekonomické zájmy než na zájmy státu a celku v rámci strategie energetiky. Nelze jim to vyčítat. Historicky podle mého názoru byla velká chyba, že se začal privatizovat ČEZ, ale ten krok se mohl učinit. Stát na sebe vzal zodpovědnost a rozhodl se jít jinou cestou. Vnímáme to, tolerujeme to, bereme to jako určité východisko, možná dokonce by mi tady pan ministr řekl, že ekonomicky výhodnější, nebudu to posuzovat, nechci se k tomu vracet. Chci jen upozornit, že my sledujeme dlouhodobě tuto situaci a snažíme se ji vyhodnocovat ve prospěch občanů, protože energetika, ať si myslíme, co chceme, je strategická a do budoucna strategickou vždycky zůstane.