Milé dámy, vážení pánové, milí hosté!
Jestliže se z bodu A chceme dostat do bodu B, je potřeba si nejprve ujasnit, kde se oba body nacházejí. A podobně, jestliže se z jednoho režimu, chceme dostat do jiného režimu, musíme si nejprve ujasnit, v čem se nacházíme a co na tom chceme změnit.
Téma naší konference zní: východiska a vůle ke změně režimu. Proč je důležité o tom mluvit? Protože v naší zemi, v naší společnosti, v našem politickém systému evidentně existuje nespokojnost a potřeba změny. Asi to tak necítí všichni, ale značná část naší veřejnosti nepochybně ano. Pojďme ale postupovat metodicky. V našem případě to znamená, že si především musíme udělat pořádek v terminologii, kterou politici i novináři používají. Teprve poté můžeme artikulovat, kam chceme dojít a jak toho lze dosáhnout. Takže pojďme na to, občas to bude i zábavné.
Česká republika je součástí Evropské unie, jakéhosi soustátí, které ponejvíce připomíná Potěmkinovu vesnici. Však posuďte sami! Evropská unie se chová se jako stát, ale stát to není. Evropská unie má parlament, ale skutečný parlament to není. Evropská unie má vládu, ale normální vláda to není. Evropská unie má cosi jako ústavu, ale skutečná ústava to není. Evropská unie má vlajku, ale vlajka to není. Evropská unie má hymnu, ale hymna není.
A čeho se naopak v Evropské unii nejvíc nedostává? Demokracie! A tento deficit demokracie nahrazuje Brusel zvýšenou byrokracií.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV