Můj dopis senátorům: Odmítněte důchodovou reformu!

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore,

Senát se bude v příštích týdnech zabývat vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí tento návrh nazývá důchodovou reformou. Obracím se na Vás jako bývalá ministryně práce a sociálních věcí s žádostí, abyste tuto takzvanou reformu zamítli. Dovolte, abych své důvody pro toto odmítavé stanovisko blíže rozvedla.

Nejdříve uvedu výhrady formálního charakteru. Důchodová reforma má být vlajkovou lodí, klíčovou reformou této vlády. Vláda přislíbila, že půjde o důkladně promyšlené a provázané změny důchodového systému. Za poslední rok a půl jsme však byli svědky neustálých a zásadních změn klíčových parametrů předlohy včetně mnohých pozměňovacích návrhů ze strany vládních poslanců v druhém čtení. Ještě několik hodin před hlasováním ve třetím čtení neměla vláda zajištěnou většinu hlasů ani v řadách vlastních poslanců.

Za druhé, jistě se shodneme, že v tak zásadní oblasti, jako jsou důchody, jež svým významem mnohonásobně přesahuje čtyřleté volební období, by měla panovat shoda, chcete-li společenská smlouva, a to napříč politickým spektrem. Nicméně, vláda Petra Fialy tento návrh prosadila na sílu a přes vážné výhrady opozice parlamentní i mimoparlamentní. Zkrátka a jasně, odlišné názory nevzala vůbec v potaz. V důsledku toho Vám jako předsedkyně Sociální demokracie mohu garantovat, že nespravedlivou důchodovou reformu Fialovy vlády zrušíme stejně, jako jsme to my, sociální demokraté, udělali s důchodovou reformou kabinetu Petra Nečase.

Ačkoliv vládní předloha obsahuje účetní, vpravdě jen parametrické změny, předloha bude mít drastické dopady na konkrétní lidské osudy. Vláda Petra Fialy velmi dobře ví, že lidé v Česku nevydrží pracovat do 67 let. Upozornilo ji na to samo ministerstvo zdravotnictví. Mezi Vámi, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, je mnoho lékařů, a jste si proto také dobře vědomi, že velká část společnosti bude mít potíže vydržet pracovat i do 65 let. Vláda také zná statistiky Eurostatu, podle kterých je délka dožití ve zdraví v Česku 61,8 roku – je takřka o rok kratší, než kolik činí průměr Evropské unie.

Upozorňuji rovněž, že srovnání s věkem odchodu do důchodu v jiných členských státech EU neobstojí, neboť zdravotní kondice Čechů je mimořádně špatná. Absence zdravotní prevence, výrazně nezdravý životní styl, fakt, že ČR je nejprůmyslovější zemí EU a že máme v unijním srovnání nadprůměrně odpracováno (dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, nadprůměrná týdenní pracovní doba, vysoká přesčasovost, nízký podíl státních svátků a volna ve srovnání se státy EU apod.), jsou zde hlavními faktory. Také důchodové systémy zemí EU se hodně liší – zjednodušeně řešeno, pokud například někomu chybí jeden odpracovaný rok, jinde v EU se mu nekrátí důchod tak drasticky, jako je tomu v českém systému.