Mezi hlavními volebními tématy byla ekonomika. Dosud vládnoucí sociální demokraté mohli poukazovat na mírný hospodářský růst, kterého se Chorvatsku podařilo dosáhnout po šesti letech stagnace. Pravicová HDZ pak slibovala vytvořit ještě více pracovních míst, ostatně Chorvatsko je se 16% nezaměstnaností na samém chvostu EU v rámci zaměstnanosti. Na ekonomická témata vsadila i třetí nejsilnější strana, liberální Most, jež svoji případnou vládní podporu podmiňuje reformami státního sektoru a podnikatelského prostředí. Právě spolupráce s touto poměrně novou a zatím nevyhraněnou stranou, jež vznikla teprve v roce 2012, rozhodne o složení budoucí chorvatské vlády.

V neposlední řadě sehrála svoji roli v kampani migrace. Obě nejsilnější strany se chopily tohoto tématu, které v poslední době vedlo ke zhoršení vztahů se Srbskem. Chorvatský stát však pod Milanovićovým vedením nabídl migrantům, pro které je Chorvatsko přestupní stanicí, „lidskou tvář“. Naproti tomu Karamarkova HDZ nabídla ostrou rétoriku, výstavbu plotů a vojenskou ostrahu hranic. Svoji nacionální rétoriku podpořila pravice i zdůrazňováním někdejšího boje za nezávislost a kandidaturou celé řady válečných veteránů. Veteráni se objevili i na kandidátkách sociálních demokratů. Přesto však větší roli než migrace sehrály spíše hospodářské otázky, jako je nezaměstnanost mladých či správa státního dluhu, který dosahuje již 90 % HDP.

Kristian Malina
Zahraniční tajemník ČSSD