I přes toto oslabení se podařilo CDU zvítězit v Sasku-Anhaltsku. Překvapivé však bylo vítězství Zelených v Bádensku-Württembersku, jinak v tradiční baště Křesťanských demokratů. SPD s přehledem zvítězila ve svém tradičním regionu Porýní-Falci.

I když celkový pohled na výsledek voleb může snadno svádět k hodnocení voleb jako vyjádření nesouhlasu voličů s vládní migrační politikou Angely Merkelové, není tento popis úplný. Tyto volby se konaly v bouřlivém období polarizace společnosti, kdy původní nadšení a vítání uprchlíků na Mnichovském nádraží začal střídat strach a opatrný přístup, zejména po sexuálních útocích během oslav Nového roku v Kolíně. Posílení AfD, která se silněji vymezuje proti evropské integraci či imigrační politice je zřejmé, přesto však při bližším pohledu nelze jednoznačně říci, že volby znamenají porážku politického středu a potrestání CDU v důsledku migrační politiky spolkové vlády. Ve všech třech zemích se volební lídři CDU ve snaze zabránit nástupu AfD více či méně distancovali od přístupu Angely Merkelové k migrační krizi. Výsledek se však v jednotlivých zemích výrazně lišil a to i přesto, že ve volbách převládala národní témata nad těmi lokálními. Mimo jiné i proto, že spolkové země nesou větší část nákladů souvisejících s žadateli o azyl.

Podívejme se na výsledky voleb v jednotlivých zemích. V Sasku Anhaltsku zvítězila přes mírné oslabení CDU s 30%, následovaná AfD se solidními 24%, die Linke s 16%, SPD s 11% a Zelenými s 5%. V Sasku-Anhaltsku jednoznačně oslabily tradiční strany, zejména Sociální demokraté, kteří doplácejí na účast v koalici s Křesťanskými demokraty. Slova předsedy SPD Sigmara Gabriela o „zmenšení politického středu" pro tuto spolkovou zemi jednoznačně platí. V dalších zemích to však už tak docela neplatí.

V Bádensku Württembersku se prosadili Zelení, kteří zvítězili se ziskem 30%, na úkor druhé CDU s 27%, AfD s 15% a SPD s 12%. Pětiprocentní kvorum nutné pro vstup do zemského sněmu pak překonala i FDP s 8%. V Bádensku Württembersku sice oslabily strany vládní koalice CDU a SPD, přesto však zvítězili Zelení, podporující vládní přístup k uprchlické politice, kteří se navíc nyní programově přiblížili politickému středu.

V Porýní-Falci zvítězila a mírně posílila SPD se ziskem přes 36%, následovaná CDU s necelými 32%, AfD s necelými 13%, FDP s 6% a Zelenými s 5%. Porýní-Falc, je naopak tradiční baštou sociální demokracie, ostatně někdejší předseda SPD Kurt Beck byl zemským ministerským předsedou nepřetržitě od roku 1994 až do roku 2013, kdy jej nahradila rovněž sociální demokratka Malu Dreyerová. V Porýní-Falci došlo jednak k mobilizaci voličů, oproti minulým volbám byla výrazně vyšší voličská účast a protestní hlasy sbírala AfD, jenž posílila i na úkor Zelených.

Co přinesly volby pro spolkové země? Vytvořit vládní koalice bude nyní díky razantnímu nástupu AfD složitější. CDU a SPD budou mnohdy tlačeny ke koalici z nutnosti a hrozí jim tak rakouský model, kdy Sociální demokraté a Lidovci dlouhodobě směřují k nutné koalici a nedochází tak k tradičnímu střetu mezi levicí a pravicí, díky čemuž se v Rakousku dlouhodobě etablovala populistická FPÖ.