Když jsem tu fotografii uviděl, napadlo mě, kde je ten český lev, kde je ta česká hrdost? Kde je naše vlast?

Jsme prodejný národ, podléhající mediální masírce a většinovému mínění, opět tvořenému mediokracií, která rozhoduje volby. Jen vzpomeňte, jak před lety 300 tisíc lidí na Václaváku demonstrovalo proti Kalouskovi a za čtyři roky ti samí lidé na Václaváku volali "Kalousek na Hrad"

Naši politici hovoří o tom, že “prosperující, svobodná a stabilní Ukrajina je v našem zajmu.” Není někde chyba? Neměla by mít pro naše politiky prioritu prosperující, svobodná a stabilní Česká republika? Nepatříme na Západ, ale do naší svobodné země. Nejsme Ukrajina.

"Vykoukla" na mě i fotografie Václavského náměstí po atentátu na Heydricha, na kterém hajlovalo 200 000 Čechů. Tak se ptám, existuje skutečně ta česká hrdost a vlastenectví? Ano, můžete namítnout, že před těmi osmdesáti lety byla jiná doba.

Jen si vzpomeňte, jak tento národ před svými, většinou cizími mocnostmi a medii dosazenými vůdci "hajloval" na Václaváku a následně je na stejném místě zatracoval. Havel, Klaus, Zeman.... Tento národ ale především zatratil sám sebe. Nás. Čechy. Udělal ze sebe tupé slouhy.

Jste si ale jisti, že tehdy byla ta doba opravdu jiná? Neděje se dnes to samé, jen s jinými nástroji a jinými (ale podobnými) hesly a stejným cílem? Historie se opakuje. Není ta "jednotná Evropa" bez hranic obdobou toho, o čem tehdy jeden pán s knírkem snil? Jen se ptám. Zmanipulováni tleskáme návratu fašismu a s oprátkou na krku jsme vděčni za jahody v zimě.

Náš národ zatratil a zradil sám sebe. Je mi smutno, ale náš národ si zřejmě nezaslouží nic jiného, než čeho se mu dostává.