„Pravěký původ ozdob byl zřejmý již v okamžiku nálezu. Datace, která tuto skutečnost potvrdila, významně posunuje poznatky a výsledky těchto velmi přínosných výzkumů,“ říká odborný pracovník Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Petr Zajíček.
Na epigrafických a archeologických výzkumech v Kateřinské jeskyni se od roku 2016 kromě Správy jeskyní podílí Univerzita Palackého v Olomouci jako hlavní odborný garant, Moravské zemské muzeum Brno a také Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha, který realizuje odběry vzorků uhlíků a datování pomocí radiouhlíkové analýzy. „Radiouhlíkové datování sladkovodních živočichů a rostlin je problematické a výsledky mohou vycházet starší o 250 až 700 let. Ozdoby by pak mohly svým stářím korespondovat s dřívějšími archeologickými nálezy z období mladší doby kamenné (neolitu) v portálu Kateřinské jeskyně a také s pravěkými uhlíkovými kresbami, kterých je současné době v prostorách staré Kateřinské jeskyně celkem patnáct,“ upozorňuje Zajíček.
Tři ozdoby byly vyrobeny z ulit sladkovodního plže zubovce dunajského (Theodoxus danubialis) a to tak, že byly ulity na jedné straně broušeny, až vznikl otvor. Ozdoby byly zřejmě použity jako korálky, tedy navlečeny na šňůru, nebo byly přišity jako závěsky na oděv či pokrývku hlavy.
„Rád bych poděkoval celému výzkumnému týmu. Mimořádné objevy, které byly učiněny, svým významem přesahují hranice České republiky,“ zdůrazňuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Nově datované ozdoby výzkumníci nalezli v sondě v bezejmenné chodbě v kulturní vrstvě sedimentů v hloubce 0–15 centimetrů, kde byly v předchozích letech nalezeny také doklady středověké penězokazecké dílny, středověká i pravěká keramika, štípaná kamenná industrie a také úlomky basreliéfu nejasného stáří. V bezejmenné chodbě byla také datována neolitická uhlíková kresba na stěně, podobně jako v dalších částech staré Kateřinské jeskyně.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
U většiny z nich jde o nejstarší jeskynní kresebné objekty v České republice. Některé z těchto pravěkých kreseb mohou návštěvníci spatřit během prohlídky Kateřinské jeskyně, přehledně jsou také prezentovány na expozičním panelu ve vstupním portálu.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
Kateřinská jeskyně je otevřena celoročně kromě prosince až února, kdy je nepřístupná kvůli hibernaci netopýrů a vápenců. V dubnu je pro turisty otevřena denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin s prohlídkami v každou celou hodinu.
O této jeskyni se lze více dozvědět na webu ZDE či na Facebooku ZDE. O aktuálním dění nejen v krasovém podzemí SJ ČR informuje na webu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
