Jeho excesy na veřejnosti, které baví internet, ovšem zakrývají pravou podstatu úkolu, který tato trapná figurka svědomitě plní: snížit solidaritu ve veřejném zdravotnictví. Nenavýšení platby za státní pojištěnce, které přislíbila předchozí vláda a ta současná rychle zrušila, bude mít výrazně negativní dopady na všechny segmenty zdravotní péče, a některá zdravotnická zařízení mohou být dokonce existenčně ohrožena. To povede k regulaci péče, otevření tématu připojištění a k zvyšování spoluúčasti pacientů. A to v situaci, kdy všichni poskytovatelé už nyní velmi silně pociťují zdražování a inflaci.

Zdravotní pojišťovny budou muset zcela vyčerpat všechny rezervy již letos, kdy měl systém veřejného zdravotního pojištění podle schválených rozpočtů pojišťoven hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Očekávalo se, že příjmy vzrostou o 6,3 procenta na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliardy korun. Pojišťovny počítaly s deficitem 14 miliard korun, který by ze svých rezerv pokryly. Na konci roku by jim na účtech zůstalo devět miliard. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku.

U cen za péči se při zahájení dohodovacího řízení pro rok 2023 předběžně počítalo se zachováním těch letošních. Pokud se však nepodaří dosáhnout nárůstu plateb státu ani pro rok 2023, bude potřeba ceny naopak snížit. Část poskytovatelů zdravotní péče přitom žádá ještě letos vydání kompenzační vyhlášky, která by jim pokryla inflaci, navýšení cen energií a zajistila odměny pro zdravotníky za nasazení během epidemie. Zdravotní pojišťovny si však v žádném případě nemohou dovolit další neplánované výdaje.

Vydání kompenzační vyhlášky z důvodů úspor odmítl i premiér Fiala, když prohlásil: „Další mimořádné odměny pro zdravotníky ve výši, jak byly vypláceny v předchozím období, si v současnosti systém veřejného zdravotního pojištění ani státní rozpočet, bohužel, nemohou dovolit.“ Zdravotní pojišťovny budou tedy muset šetřit. Třeba na současných bonifikacích nebo na mimořádně nákladných léčivech.

Pojišťovny chtějí také více tlačit na co nejrychlejší omezení plošného testování na covid-19. To je za poslední měsíc má stát čtyři až pět miliard korun. Přezkumu obecně podrobí i svou revizní a smluvní politiku. V dosavadních veřejných prohlášeních ministři zdravotnictví a sociálních věcí deklarovali, že nebude docházet k omezování zdravotní péče. Jak toho ale dosáhnou, když budou veřejné finanční prostředky prokazatelně chybět? Samozřejmě se sáhne do kapes pacientů ve formě připojištění a stanovení dalších výkonů, které nebudou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění nebo budou hrazeny pouze částečně.

A o to ve skutečnosti současným pravicovým vládcům z ODS, TOP 09, Pirátů, lidovců a STAN jde. Trapně směšný Válek je jen kouřovou clonou.