Pokud je v ČR provedena úprava utajovaných informací a provedena jejich klasifikace zákonem o utajovaných skutečnostech, poté již nerozumím tomu, jak se s těmito utajovanými informacemi zachází.

V posledním období se poněkud standardním způsobem stává, že ředitel BIS Koudelka v režimu důvěrné nějaké informace „pustí“ poslancům na výborech a komisích a ti to spolehlivě vykecají do médií.

Média tyto informace pustí ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a následuje snaha o ověření informací. Samozřejmě, že původce informace BIS tyto informace odmítne potvrdit, a proto následuje řada spekulací o těchto informacích.

Nevím, zda je to ku prospěchu či neprospěchu vnitřní bezpečnosti, nebo se jedná o zpravodajskou hru bezpečnostní služby, jejíž cíl mi není znám, v každém případě existuje dvojí metr na utajované informace.