Poslanecká sněmovna nedávno schválila koaličním přílepkem k Lex Ukrajina 7 nový trestný čin, nazvaný „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta. Tento návrh zákona vyvolává vzpomínky na padesátá léta, kdy se lidé obávali obvinění z kolaborace a čelili represím. Dnes se podobné praktiky vracejí, avšak pod maskou ochrany demokracie.

Zákon je formulován vágně a neupřesňuje, na které cizí mocnosti se vztahuje. To otevírá prostor pro selektivní uplatňování, kdy spolupráce s některými zeměmi, jako jsou USA, může být považována za přátelskou výměnu informací, zatímco kontakty s jinými státy mohou být kriminalizovány? Nebo to bude také trestné?

Při jednání ve sněmovně jsem se pokusil získat jasnější odpovědi, ale bez úspěchu. Tato neurčitost může vést k zneužití zákona a vyvolává vážné obavy o svobodu projevu a politickou nezávislost. Je rovněž znepokojivé, že takový zákon může být použit jako nástroj k potlačení nepohodlných názorů nebo k zastrašování občanů.

Historie nás učí, jak nebezpečné může být, když stát, zastupovaný bezpečnostními službami a různými Foltýny a KRITy, získá příliš velkou rozhodovací moc nad tím, jaké názory a činnosti jsou považovány za přijatelné a jaké ne.

V této souvislosti je nutné se ptát, komu tento zákon skutečně slouží a zda jeho přijetí není krokem zpět k době, kdy strach a represe omezovaly svobodnou výměnu názorů. Že, kolegové ze STAN.