Byl jsem po návratu hodně překvapen komentáři našeho tisku o této cestě, a proto se nemohu ubránit, abych také já podal svědectví o této cestě, abych řekl, jak já jsem to všechno viděl a co jsem na této cestě prožil.

Ale začněme po pořádku. Ještě před tím, než Miloš Zeman odjel do Číny, navštívil náš Liberecký kraj. I tentokrát to byla úspěšná návštěva, ačkoliv zde byl uprostřed vládní krize, kterou rozpoutal premiér Sobotka svými úvahami – podám demisi – nepodám demisi. To všechno jsme viděli. A byl to Miloš Zeman, který se snažil tuto nesmyslnou hru o volební preference sociálních demokratů uklidnit.

Viděli jsme také, jak některá media zase využila prezidentovu pozici v této krizi k jeho kritice. Zřejmě i proto se pak přidal liberecký hejtman mezi kritiky Miloše Zemana svými úvahami o tom, že návštěva prezidenta republiky v našem kraji stojí moc peněz, a kdo to tedy má platit.

Odjížděli jsme do Číny v takové atmosféře a mohu rovnou říci, že nic z toho negativismu, co jsme viděli u nás doma, se v průběhu návštěvy neprojevilo. Naopak, viděl jsem, že podnikatelé Miloše Zemana podporují.

Viděli jsme Čínu jako zemi, která kypí životem. Pro nás sotva představitelná impozantní výstavba měst, ohromné kancelářské budovy ze skla a oceli jako sídla čínských firem i filiálek světových firem. Šesti i víceproudé dálnice ve městech, čistota ulic v Pekingu. Doslova na každém kroku se člověk setkává s prosperující ekonomikou, s lidmi, kteří jsou hrdi na úspěchy jejich země v posledních letech.

Z Nanjingu jsme do Šanghaje  - největšího čínského města s 25 miliony obyvatel tj. dvě a půl České republiky – cestovali čínským rychlovlakem - 250 kilometrů za hodinu. Nádraží v Nanjingu nelze velikostí srovnat s ničím, co máme u nás doma, perfektní organizace pro cestující, čistota a pohodlí vlakové soupravy, které si Čína vyrábí sama a ve velkých sériích.

Před tím vším musí člověk přicházející ze střední Evropy, která si pořád o sobě myslí, že je středem světa, jen stát s obdivem, co tato země od poloviny sedmdesátých let, kdy skončil rozvrat tzv. kulturní revoluce, dokázala.

Je naprosto správné, že se Česká republika snaží dostat na tyto zajímavé a rostoucí trhy. Bohužel to z českých politiků správně chápe jen prezident Miloš Zeman.

A byl to on, kdo také proto, aby otevřel dveře a pomohl českým podnikatelům, v průběhu této návštěvy hodně udělal. Mluvil na řadě seminářů, a jak je jeho zvykem, bez papíru - o možnostech ekonomické spolupráce s Čínou. Všude byl přijímán s úctou a porozuměním. Upřímně řečeno, neumím si představit, že by prezidenta v jeho roli mohl v Číně někdo zastoupit.

Program cesty byl velmi náročný. Vím, že někteří novináři rádi zveličovali zřetelnou únavu prezidenta. Ale prezident strávil tři dny na pracovní návštěvě v Libereckém kraji, odtud jel přímo na letiště a po celonoční cestě následovalo dalších sedm dní návštěvy Číny.

Mluvil jsem s mnoha podnikateli – mnozí jsou o generaci, či dokonce, více mladší oproti prezidentovi – a všichni jsme toho také měli dost. Prostě aklimatace, časový posun a přesuny na velké vzdálenosti sehrály své – rádi jsme přistáli v Praze a taky jsme si několik dní vzali volno.

Mohu-li na závěr jen něco zopakovat, pak výkon, který předvedl prezident Miloš Zeman, při naší cestě v Číně, byl obdivuhodný. Otevřel nám všem dveře do Číny a bude na nás, zda to dokážeme využít.

Historie ukáže, jak významný krok to byl pro nynější a následující generace.

Jaroslav Masopust
Předseda krajské organizace Strany Práv Občanů Liberecký kraj