Platíme přece politiky za to, aby se věnovali ochraně společnosti před potenciálním i skutečným nebezpečím, za to, aby se občané ve společnosti cítili bezpečně, aby mohli v bezpečí vychovávat své děti, nebo mohli v klidu trávit své stáří.

Proto lze jen uvítat iniciativu senátorů Strany práv občanů v čele s jejím předsedou Janem Velebou, která navrhuje, aby Senát uspořádal konferenci o migraci a islámu. A je pro naši současnou společnost resp. politickou scénu příznačné, že tato iniciativa nenalézá u části politiků potřebnou odezvu. Možná, že se setkáme i s tím, že takovou konferenci budou odmítat, že jí budou vyčítat, že by mohla být zneužita k šíření protiislámských nálad.  Zřejmě tito politici mají úplně jiné představy o naší společnosti než naprostá většina občanů

Průzkumy veřejného mínění stejně jako rozhovory s lidmi ukazují, že lidé mají obavy ze současného přílivu uprchlíků z islámských zemí do Evropy. Ačkoliv se zatím příliv uprchlíků České republiky příliš netýká, neznamená to, že tomu tak nebude za několik týdnů. Hovoří se přece o tom, že je nutno být solidární s ostatními zeměmi EU a souhlasit s kvótami na přerozdělení uprchlíků mezi ostatní země EU.

I tento návrh je problematický. Ukazuje totiž, že se dnes i v Evropské unii začíná prosazovat ono - pro nás nechvalně známé z naší historie - o nás bez nás. Dnes na nás evropští politici chtějí, abychom byli solidární, abychom se podíleli na řešení problému, který jsme nevyvolali. Byli to právě někteří evropští politici, kteří přihlíželi k tomu, že začalo s bombardováním severní Afriky, že se začalo s leteckými útoky proti legálně zvolené vládě Sýrie atd. Byli to právě někteří evropští politici, kteří si chválili tzv. Africké jaro, které nakonec přivedlo k politické moci extrémní skupiny islamistů, kteří jsou rozhodnuti šířit islám a islámské hodnoty silou zbraní a přes mrtvoly.

Musím v této souvislosti vyzdvihnout dlouhodobé úsilí našeho prezidenta Miloše Zemana, který dlouhodobě upozorňuje na to, že islám v praxi některých islámských zemí je militantní náboženství, které se nezastaví před lidskými oběťmi. Právě jeho současná podoba je pro nás problémem. Není to však patrně vina samotného islámu, ale především jeho současné podoby hlásané jeho představiteli v některých arabských zemích.

Víme přece, že tak tomu nebylo vždycky. V minulosti mnohé z těchto zemí byly daleko tolerantnější k jiným náboženstvím, stejně jako k - dnes velmi diskutovanému -postavení žen atd. Jednou z těchto zemí byla i dnes válkou sužovaná Sýrie. 

Myslím, že je proto nanejvýš důležité věnovat se i diskusi nad těmito otázkami a vnímat, atmosféru ve společnosti, pochopit oprávněné obavy občanů z příchodu lidí, kteří zjevně nesdílejí naše civilizační hodnoty. Proto je správné podpořit všechny kroky, které mohou přispět k lepší informovanosti občanů v této závažné otázce.

Jaroslav Masopust
Předseda KV SPO Liberecký kraj