Covid? Dost hádek. Teď pragmaticky a studeně, bez emocí. Podívejte, buď to rozvolníme a všechno otevřeme, nebo budeme mít současná opatření v různých formách na věky. Mezi tím nic není. Nic. Ani očkování, na které „čekáme“, neřeší problém. Proti chřipce se nechá dlouhodobě očkovat průměrně cca 6 % lidí. U seniorů je to cca 15 %. Očkovat násilím proti covidu nebudete a dobrovolně se proti covidu nechá naočkovat cca tolik lidí, jako proti chřipce. Z čehož plyne, že očkování není řešením covidu (stejně jako je tu každý rok chřipka).

Jde jen o čas, kdy přestaneme být jako celek vyměklí. Kdy si politici a lobbisté rozeberou bezprecedentní státní dluh, který na covid svedli. Kdy přestaneme několik mrtvých lidí s covidem poměřovat se slzami v očích, jako když nám ukazují fotografie nafouklých bříšek v Africe nebo rozjetá koťátka na silnici, aby z nás vytáhli peníze, a všechno otevřeme. Budou mrtví? Jistě. Netěší mě to, budou. Nemám radost z toho, když někdo někomu umře. Ale vypnout kvůli tomu všechny je ještě nebezpečnější hazard. A jestli bych měl s covidem zemřít já nebo členové mé rodiny, nic po nikom chtít nebudeme, jen jsme to prostě nedali. Žijte, pracujte a bavte se dál. Jiná cesta není.

Nesouhlasíte se mnou? Tak si sahněte do svědomí a odpovězte si úplně jednoduše na první dobrou ano/ne, zda byste se sami zabili, kdyby za vámi přišel cizí člověk a řekl, že zemřít musí jeden z vás dvou. Nebo, mírnější varianta, byste hned dnes prodali veškerý rodinný majetek, kdyby přišel úplně cizí člověk a ve dveřích vám sdělil, že nemá na léčbu své nemoci.

Vážení, znovu. Buď všechno otevřeme a vrátíme se k normálnímu životu, a ano, výjimečně v poměru k celkovému počtu obyvatel někdo zemře, nebo budeme mít dosavadní opatření v různých formách na věky. Já hlasuji pro první variantu.