2003
Ve svých třiatřiceti letech jsem v referendu o vstupu do Evropské unie hlasoval pro. Věřil jsem, že Evropské unii pomůže naše zkušenost z východního bloku. Že se Evropa díky nám poučí. Že už nám nikdy nebudou centrálním plánováním řídit naše životy a práci. Při své volbě jsem také spoléhal na to, že budeme mít právo veta a že právě možnost každé země mít rozhodné slovo nás ochrání před hloupými nařízeními a falešnou moudrostí bruselských elit. Mýlil jsem se.

2006
Pochopil jsem, že nám EU vstupuje do života víc a víc. Začal jsem v České republice zavádět digitalizaci účetních a daňových záznamů (ZDE) a pracovat v několika významných neziskových organizacích (ZDE). Každý den jsem se setkával s důsledky zavádění společných politik EU a nárůstem byrokracie v životech lidí v této zemi. V EU jsme byli teprve dva roky, ale bylo každý den jasnější, že zásahy do života a práce lidí u nás nabírají obrátky, a že to nikdy neskončí.

2009
Snažil jsem se zabránit přijetí Lisabonské smlouvy a dokonce jsem poprvé v životě spoluzakládal politickou stranu. Založil jsem Petici občanů států EU proti přijetí Lisabonské smlouvy a nechal ji přeložit do všech národních jazyků členských států EU. Informovala o ní média u nás i v zahraničí. Podepsaly ji tehdy desítky tisíc lidí napříč Evropou, ale nestalo se nic. Lisabonská smlouva byla přijata. Lidí v této zemi se nikdo neptal (ZDE). Ztratili jsme právo veta ve všech klíčových oblastech suverenity. Bylo zavedeno většinové hlasování, které umožnilo rozhodovat o nás za našimi hranicemi (ZDE). Způsob prosazení Lisabonské smlouvy bez referend v členských státech EU považuji za největší politický podvod na občany v novodobých dějinách Evropy. Svobodné jsem považoval za možnou cestu, jak jednou vyvést Českou republiku z EU.

2010
Začal jsem bojovat za vystoupení z EU slovem i písmem. Po letech sbírání zkušeností a znalostí ohledně zákulisí EU jsem založil blog na iDNES.cz (ZDE ) a začal publikovat. Mých od té doby více než 1 500 autorských článků, z nichž většina byla o realitě života v EU, otevřeli čtenáři více než 10milionkrát. Čtenáři mě poprvé zvolili Blogerem roku (ZDE) mezi několika tisíci autory. Poprvé mě také členská základna Svobodných zvolila místopředsedou strany. Ihned po přijetí Lisabonské smlouvy jsem začal aktivně prosazovat vystoupení z EU. V té době ještě většina těch, kteří se dnes z osobního prospěchu staví do role největších kritiků EU, stála na druhé straně, čerpala dotace a nemohla si vynachválit unijní regulace.

2011
Boj s evropskými větrnými mlýny pokračoval. Pokračoval jsem uvnitř Svobodných v práci na tom, abychom seznámili lidi v České republice s eurounijní realitou. Mezitím rostly počty nových nařízení, zákonů a také byrokratů. Oblastí, do kterých by EU nemluvila, bylo stále méně. Pokračoval jsem v psaní článků na občanském blogu a čtenáři mě podruhé zvolili Blogerem roku (ZDE).