„Jsem rád, že se nám konečně podařilo v této věci udělat velký krok vpřed. Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde dětský ombudsman chybí. V Evropské unii dětského ombudsmana nemají kromě nás jen Německo, Rakousko a Portugalsko. Právní ochranu dětí je přitom třeba posílit, v praxi stále nastávají situace, kdy v některých případech zastání práv dětí vázne,” říká ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

„Napravujeme tak nedostatky, které vůči dětem a respektu i dodržování jejich práv jako ČR máme. Navazujeme tím také na dobrou praxi v zemích kolem nás, kde už dětský ombudsman funguje dávno. Rád bych ocenil věcnost a otevřený přístup členů pracovní skupiny v debatě během tvorby textu novely. Díky tomu jsme prodiskutovali důležité otázky týkající se pravomocí a kompetencí budoucího ochránce práv dětí, jak by měl být vybírán nebo kdo by se jím mohl stát. Všechny tyto otázky jsme pak rovněž důkladně projednali během vypořádání připomínek a na Legislativní radě vlády, která se novelou zabývala na konci února,“ dodává Šalomoun.

Novela zákona o veřejném ochránci práv stanovuje postavení a nezávislost budoucího dětského ombudsmana a také rozsah jeho pravomocí. V praxi by tedy fungovali dva samostatně působící ombudsmani – stávající veřejný ochránce práv, a nově i ten dětský. Vhodným kandidátem na dětského ochránce práv by pak, dle návrhu novely, mohl být člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v průběhu předchozích 10 let nejméně 5 let věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje, aby se o funkci ucházeli také soudci či soudkyně, zejména pak ti, kteří projednávají opatrovnické spory.

Novela zákona přináší dětskému ochránci práv zcela novou kompetenci, která by mu ve striktně vymezených případech umožňovala vstupovat v pozici vedlejšího účastníka do některých řízení týkajících se ochrany práv dětí.

„Tuto věc vnímám jako novátorskou a velice potřebnou. Vzpomeňme třeba na případ 11měsíčního chlapce, kterého po porodu opustila matka. Řadu měsíců si jej pak mezi sebou předávaly nemocnice různě po České republice a OSPOD byl dlouhodobě nečinný. A přitom chlapec mohl dávno najít domov v pěstounské rodině. Takových případů je odhadem několik desítek za rok a to jsou přesně ty, kterým chceme naší novelou předejít,“ upřesňuje ministr Šalomoun.

Mezi další pravomoci dětského ombudsmana by měla patřit vzdělávací - osvětová činnost o právech dítěte a kontrola dodržování práv dětí.