„Návrh Pirátů proti střetu zájmů politiků byl dříve dojednán ve vládní koalici. Potom, co Fiala vyhodil Piráty z vlády, jsou teď vidět skutečné důvody. Fiala a ODS sice řeční proti agrofertizaci, ale skutek utek, hlasují ve sněmovně s Babišem, proti vlastnímu programu. Konkrétně jejich dnešní hlasování umožní Babišovi v případě návratu do vlády opět získávat v pozici premiéra či ministra zakázky pro Agrofert, protože v zákoně není kontrola. Za předchozí Babišovy vlády si takto Agrofert přišel na 12 miliard korun, například v lesnictví a v nákupu potravin do hmotných rezerv. Naše změna by zajistila vymahatelnost zákona ze strany antimonopolního úřadu, ani to se ODS a ANO nelíbí. Je děsné, že v kuloárech se domluví a potom hrají divadlo a mají lidi za hlupáky. Není divu, že ODS jdou preference dolů,“ dodal Michálek.
„Naše návrhy by občanům a novinářům umožnily koukat politikům pod ruce. Místo toho si u zakázek malého rozsahu vládní koalice ještě navýšila finanční hranice pro výběrová řízení, přitom ale odmítly návrh Ministerstva pro místní rozvoj, aby se evidovalo, jak byla zakázka zadána,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Stát, kraje a města v zakázkách ročně utratí téměř bilion korun, což je víc než desetina našeho HDP. Z toho zakázky malého rozsahu tvoří okolo 40 %. ODS si u nich teď navýšila limity, což povede ke zvýšení celkového objemu veřejných prostředků, nad kterými nebude nezávislá kontrola. V Česku stále narážíme na neprůhledné a dlouhé procesy, které podrývají důvěru občanů ve stát. Chtěli jsme alespoň posílit průhlednost těchto zakázek, to ale ODS při dnešním hlasování odmítla,“ říká bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Limity byly zvýšeny ze 2 na 3 miliony korun u dodávek a služeb a z 6 na 9 milionů korun u stavebních zakázek. Celkového objem veřejných prostředků, nad kterými nebude kontrola nezávislého úřadu, se tak zvýší na přibližně 23 miliard korun ročně.
Změnu Piráti navrhovali již v minulém volebním období v reakci na vyjádření Ústavního soudu v únoru 2020. Ten uvedl, že povinností demokratického právního státu je nejen vytvořit veřejnému funkcionáři podmínky k řádnému výkonu funkce, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc využíval k prosazování osobních zájmů na úkor zájmu veřejného.
V dnešním hlasování se jednalo o úpravu veřejných zakázek; změnu týkající se vlastnictví médií a dotací Ústavní soud zrušil kvůli způsobu schvalování. Ve výsledku tak stále platí starší děravé zákony, které sice střet zájmů zakazují, ale bez efektivní kontroly.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV