Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi poděkovat za to, že jste podpořili program dnešního jednání a že přistoupíme ke kroku, který je zodpovědný, a to že si krátce vyhodnotíme tu situaci. Spousta věcí už tady byla řečena, tak nemyslím si, že je podstatné je opakovat. Myslím si, že by bylo dobré směřovat tuto schůzi Poslanecké sněmovny k tomu, abychom si schválili nějaký základní výstup, jak už tady zaznělo, aby byla zpracována např. zpráva vlády České republiky o opatřeních, která jsou činěna v rámci prevence druhé vlny pandemie, abychom dostávali pravidelně tyto informace a aby vláda zaměřila svoji pozornost na ty oblasti, které z diskuse identifikuje jako skutečně důležité, kterým by se pozornost věnovat měla.

Pokud jde o to základní vyhodnocení, myslím, že se tady všichni shodneme, že Česká republika zvládla pandemii, tu první vlnu, relativně dobře. Taky bych se chtěl připojit k poděkováním, která tady zazněla. Myslím si, že na tom mají podíl jak zdravotníci a občané, tak vláda a opozice, kteří svými kroky k tomu přispěli.

Pokud jde o to mezinárodní srovnání, jsou samozřejmě i země, které jsou na tom o něco lépe a my se můžeme inspirovat opatřeními, která zavedly, aby dosáhly lepších výsledků. Například když se podíváme na počty mrtvých v přepočtu na 1 milion obyvatel, jsou na tom lépe země jako Lotyšsko nebo Litva nebo Slovensko, které má 5 mrtvých na 1 milion obyvatel, Česká republika se drží na 20. příčce s číslem 30 mrtvých na 1 milion obyvatel (řečeno 1 obyvatele). Takže existuje prostor pro výrazné zlepšení v případě, že přijde následující vlna koronavirové pandemie.

Já bych začal různými okruhy, které mám zpracovány, se kterými bych vás rád seznámil, a navážou na mě kolegové, kteří mají jiná specializovaná témata. A chtěl bych ocenit zástupce vlády pana Hamáčka i pana ministra zdravotnictví, že popsali tu situaci tak, jak byla, tzn. nebyli jsme na ni připraveni tak, abychom od počátku měli funkční mechanismy prevence a přípravy např. v oblasti Ústřední epidemiologické komise, kdy jsme obdrželi od Ministerstva zdravotnictví informaci, že Ústřední epidemiologická komise se poprvé setkala až v únoru, 27. února, čili měsíc po tom, co se ta věc projednávala tady v Poslanecké sněmovně, co byl návrh zařadit to na program jednání, který nebyl schválen. A ta komise, pokud se nepletu, se sešla čtyřikrát. Proto součástí té první části by byl apel na vládu, aby zajistila pravidelnou činnost Ústřední epidemiologické komise včetně blízké spolupráce s mezinárodními partnery a aby vláda České republiky prostřednictvím předsedy vlády v pravidelných intervalech aspoň jednou za dva měsíce do 30. června 2021 informovala Poslaneckou sněmovnu o řešeních spojených s potenciálním příchodem další vlny epidemie koronaviru. Takže to je ta první otázka, která se týká informování občanů, informování Poslanecké sněmovny.

Pokud jde o nouzový stav a ty právní otázky. Já jsem tu věc interpeloval, postupně se mi podařilo získat všechny odpovědi. V některých věcech se nám podařilo společně sjednat nápravu, např. ve vztahu k volbám na Teplicku tak, jak to rozhodl a vlastně potvrdil ty naše interpelace Nejvyšší správní soud. Nicméně je potřeba si říci, že za tu dobu pandemie koronaviru první vlny jsme zaznamenali čtyři kroky, které byly poněkud problematické. Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, posílení pravomoci vlády ve vztahu k rozhodování v nějakých vojenských situacích, posílení ministra zdravotnictví a problematická novela zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou tato Poslanecká sněmovna odmítla projednat. Čili byl bych rád, kdyby do budoucna tyto situace byly zvažovány, zda je na místě takové návrhy předkládat.