Předsedo Fialo, proč usilujete o můj život ?! A nejen můj, ale i mé rodiny, zbytku mých přátel, občanů České republiky, Evropy a při troše nepřesnosti a velké smůle, celé planety.
To, co předvádí vládní kamarila pod vedením místodržícího Petra Fialy, je sice neuvěřitelné, ale oni jen plní zadání. Slovní i písemné výstupy celého vládnoucího dvoukoaličního kartelu, motivujícího a následně řídícího vládu, ale i parlament, výkonnou a částečně i soudní moc.
Připravuje občany na to, co u nevyhovujících států, nazývají tito politikáři, nakoupení novináři, případně tleskači z NGO, tak rádi totalitou. Souhrnné a sjednocující označení členů a představitelů těchto ,elit’ ? Knechti.
Označení „nevyhovující“ stát je užitečně flexibilní, protože spočívá na momentálních zájmech zámořských zadavatelů.
Dále zmíním pokud možno ve srozumitelných návaznostech, jaká fakta, události, ale především chování hlavně tuzemských politiků, mě dovedlo k obavám o život i ve smyslu celoplanetárním. A také k mnoha zde uvedeným názorům.
1) Když jsem v roce 2019 zahájil něco jako pokus o dialog s tehdy ještě jen předsedou ODS, ale již poslancem PSP Petrem Fialou, tak ten se týkal vlastně maličkosti. Tedy měřeno dnešním (roku
2023) metrem. Tento krok jsem neučinil jen proto, že jsem členem ODS, ale především proto, že jsem jako občan nechápal postoje politikářů v orgánech ODS (Výkonná rada) a samozřejmě i samotného předsedy. Tehdy hromadná sdělovadla věnovala zvýšenou pozornost vcelku bezvýznamnému starostovi jedné pražské městské čtvrti Řeporyje. Pro soustavně projevovanou neuvěřitelnou míru sprostoty a arogance tohoto individua, vyjadřovanou slovně, chováním i vystupováním, jsem využil návštěvy Petra Fialy v Liberci a zeptal se ho, zdali si uvědomuje souvislosti mezi chováním tohoto člena ODS a stále ještě kolísající věrohodností politické strany, které on předsedá. Odpovědí byl zmatený, nesouvislý projev, jehož techniku s malou inovací používá Petr Fiala dodnes. Mezitím starosta Řeporyjí za ideové podpory současného poslance PSP a bývalého člena fakultního výboru SSM Žáčka, nechal postavit na veřejném místě městské čtvrti Řeporyje pomník. Pomník příslušníkům jednotek SS tzv. Vlasovovy armády. Reakce příslušných orgánů, včetně těch z ODS, se rovnala nule.
Tehdy jsem si říkal, že předseda Fiala, jeho klaka, stranické a státní orgány jen projevují zvrácený výklad demokracie či stranické tolerance. A nebo zde musí být nějaké souvislosti. Nějaký dlouho připravovaný plán. Byl a je!
2) Mánie přejmenovávání ulic, náměstí, bourání soch, byla a je osvědčenou metodou, kterou tak občanstvu vládnoucí kamarila sdělovala a dnes již opět sděluje, co je ve skutečnosti zač. A zároveň vydává varovné „ signály“. Skvělých příkladů lokajských aktivit jiných pražských starostů a tehdejšího primátora Prahy je nepočítaně. Nebo prapodivnosti kolem Vrbětic. Dodnes řádně nevyšetřené!
Načasované a poslušné plnění pravděpodobně zahraničních zadání potvrzuje, že nemohlo být postupováno náhodně. Mimochodem, v disciplíně „historický update“ v současnosti jednoznačně
vede Ukrajina.
Každý čtenář si jistě vybaví desítky dalších podobných událostí. Když už komentované, tak vesměs lživými tvrzeními politikářů. Především ale také tvorbou nových zákonů. Nebo úpravou těch již platných, jimž ne vlastní vinou nevěnoval občan patřičnou pozornost. Nemohu nevzpomenout poplašné tvrzení (metafory) Petra Fialy : „Jsme ve válce“. Domnívám se, že díky chybné orientaci v čase a prostoru, vystudovaný češtinář jen zaměnil čas budoucí za přítomný.
3) Zásadním testem úspěšnosti v ovládání lidí v již celoplanetárním měřítku, byla dvouletá intenzivní virová hysterie, jejíž hlavní zdravotní důsledky díky tzv. vakcinaci na lidstvo asi teprve čekají. Některé z jejích hlavních úkolů, vytvořit v relativně krátké době astronomická zadlužení a zároveň vyzkoušet nejúčinnější metody vytváření a šíření strachu mezi miliardami obyvatel, to bylo splněno. Loutkáři si ověřili, že právě strach je nejúčinnější prostředek k ovládání mnoha set milionů lidí. Strach a dluhy.
Vše bylo a je (i když v současnosti se stále menší pečlivostí) umně maskováno. Čtenář se jistě rozpomene.
4) Není to zase tak dlouho, co vešla v obecnou známost informace o dlouhodobých odposleších evropských politiků, politických aktivistů, ale i vědců, umělců, no prostě všech, kteří mohou tak či onak ovlivňovat společnost. A také pečlivě vybraných budoucích ovladatelných talentů, se kterými je dále počítáno. A kdo že to tyto „demokratické metody výběru a řízení“ realizoval ? USA, resp. jejich Federální vláda provozují a úkolují více jak 20 zpravodajských „firem“.
Např. aktivity jedné z nich (NSA) byť s velkou opatrností zprostředkoval jeden její bývalý zaměstnanec. Další (CIA), která vládne i realizační složkou, lze pak označit především díky financím, celosvětovému záběru, ale hlavně výsledky realizací, za největší teroristickou organizaci světa.
Razance, s jakou všemi dostupnými prostředky byly a jsou potřebné informace získávány, sice vzbuzuje určitý respekt, ale hlavně strach. Avšak nejen tyto dvě organizace disponující špičkovými odborníky prakticky na vše, mají na svědomí onen stále trvající sběr informací na všechny a o všem. Získané informace často kriminálního nebo sexuálního charakteru o vládnoucí (či na vládu se připravující) evropské ,elitě’ se stávají důležitým pracovním a přesvědčovacím nástrojem. Takto lze vysvětlit onu jednotu v postupech, prohlášeních, činech a mnohdy nesrozumitelném chování dříve důvěru budících jednotlivých politiků, nebo politických stran.
K tomuto informačnímu biči je ovšem nutno přidat ještě pobídkovou složku (cukr). Tuto funkci plní především finance, či jiné majetkové „benefity“. Velmi dobře na ně slyší tuzemští politici, když forma pobídek může být i skrytější. Velmi oblíbená je forma všemožných školení či vzdělávání a slíbený následný služební (pracovní) postup. Vypadá to, že mnohaleté cvičení a testování všech (obyvatel i politiků) formou fiktivních „pandemií“ splnilo svůj účel. Konstruktéři systému celosvětového vládnutí se poučili z výsledků testů na různá onemocnění hovězího dobytka, ptactva (myšleny jsou zemědělské chovy), prasat a konečně i lidí.
To též potvrzuje vysokou pravděpodobnost existence dlouhodobého plánu. Do tohoto dění zapadá problém Ukrajina. V jednom (roku 2022), tentokrát otevřeném dopisu Petru Fialovi (v té době již
předsedovi vlády ČR), jsem napsal:
„Sluší se říci, že nad krokem Ruské federace (RF) vstoupit vojensky na území sousedního státu, mohu vyslovit jen politování. Pokud se však někdo honosí kvalifikací politologa, je jeho profesionální povinností hodnotit tento krajní krok v souvislostech, které by si měl zjistit a sledovat. Právě proto musím prohlásit, že jiné východisko ze situace dlouhodobě připravované a režírované USA, finalizované pomatenou eurogynekoložkou nebylo možné. Je to neradostné, smutné konstatování. Vzhledem k neuvěřitelné gradaci tlaku na RF ze strany USA ( viz jen posledních 8 let) prostřednictvím své firmy zvané NATO, jiné řešení nebylo možné. Vlastně bylo a bohužel stále je. Viz závěr tohoto textu. Je příznačné, že o nemožnosti jiného, např. diplomatického řešení, nejvíce žvaní ti „Evropané“, kterým nelze věřit ani pozdrav. Doporučuji proto nejen Vaší pozornosti vyjádření Henry A. Kissingera . Toho pána snad ani méně zdatní „politologové“ neoznačí za „ruského trolla“. I když ... ?“.
Zde jen doplním, že v současnosti pan Kissinger svůj pohled na Ukrajinský střet sice poněkud upravil, paradoxně však v duchu svého výroku, že „Být nepřítelem Spojených států může být nebezpečné, ale být přítelem je fatální.“.
Dlouhou dobu se neumím vypořádat s něčím, pro co nemám vyhovují označení. Je to něco jako segregace mrtvých. Prostě mrtví jedné, dejme tomu etnické či národnostní množiny jsou nesrovnatelně „důležitější“, chcete-li ‚mrtvější‘, než mrtví z jiné množiny. Pravidla pro toto rozdělování mají především charakter rasový a národnostní. Dění na Ukrajině tento poznatek jen umocnilo. Demonstrativní pohrdání lidskými životy jiných, předvádí na všech úrovních řízení a rozhodování představitelé ČR dodávkami zbraní ukrajinské vládě. A ještě se tím drze její představitelé vychloubají svými sděleními a podpisy na hlavně kanonů. A vůbec jim nevadí, že zaklínáním se „obranným“ uskupením NATO, flagrantně porušují hned první článek Washingtonské smlouvy. Který je navíc jako jediný, závazný.
Nevím kolik válečných mrtvol či jejich částí ve svém životě viděl bakalář Lipavský. Nicméně by chtěl dávat tento pozér a nedouk prezidentu Putinovi na „budku“. Nejen pro zmíněného bakaláře musím odkázat na desítky mezinárodních smluv s RF, které jsou stále platné a odpovědní představitelé ČR na to kašlou. Nabízí se tak otázka: když současní vládci nejsou ochotni dodržovat mezinárodní smlouvy, lze jim vůbec ještě něco věřit? Mezinárodní smlouvy jsou stále ještě podle platné ústavy ČR nadřazené ostatním zákonům.
Předstíráním vyjednávání o těchto a podobných smlouvách, které slouží jen jako zástěrka pro vyzbrojování ukrajinského režimu, jednoznačně diskvalifikuje tzv. ‚Západ‘ ze seznamu důvěryhodných zemí. Myslím, že zde by bylo na místě použít vyjádření bývalého prezidenta USA Reagana o „říši zla“.
Minské dohody jsou jasným potvrzením podlosti evropských politiků. Konstatuji, že nelze přehlédnou podobnost scénářů. Chování a činy tehdejších představitelů evropských velmocí v Mnichově v r.1938 s těmi dnešními jsou totožné. Následky však celoplanetárně fatální.
5) Pro další a lepší pochopení dění v Evropě alespoň v posledních 9 letech 21. století, může posloužit hospodářská situace velkých evropských států na konci osmdesátých let století minulého. Nebyla dobrá. A tak „otevření“ východních trhů po roce 1989, které hlavně pokračovalo v letech devadesátých, možno označit za záchranný kruh hozený tzv. „kolektivnímu Západu“. Hlavně území dnešní RF bylo vždy vystaveno velkému zájmu, především ze strany stále ještě okupovaného Německa. Za ním se ale vždy skrývaly Spojené státy. Poslední dvě světové války Němci prohráli.
Tím, kdo na těchto válkách nejvíce vydělal a posílil, byly právě USA. Politici, podnikatelé, banksteři této federace, stále více připomínají chování sarančat. Obsadit, zmocnit se, vše zkonzumovat, vzlétnout a obsadit další lokalitu.
Díky počtu amerických vojenských základen po celé planetě (700 +), obrovské vojenské výbavě (necelý bilion amerických dolarů ročně na zbrojení) a udržování dolaru jako tzv. rezervní měny to jakž takž fungovalo.
Od posledního zásadního „občerstvení“ kompaktu USA a GB uplynulo 33 let. Ti, co spolu mluví, spolu s těmi co tyto vodí, si minimálně v roce 2008 uvědomili, že je nezbytné najít další zdroj pro pohon USA samotných. Tak přichází na řadu Evropa, spíše však východ Evropy. Ale především Rusko. Když se Rusko jako následník Sovětského svazu vzpamatovalo z první fáze „nezištné“ západní pomoci, USA přitlačily na pilu v zemích, kde měly ekonomický a vojenský „zájem“.
A jsou zde: nejdříve Jugoslávie a poté Ukrajina, která disponuje ( ke škodě vlastních obyvatel) :
a) rozlohou – více jak 600 000 km2
b) vlastní (vlastnila) zemědělský potenciál (půda), který je stále ještě kvalitní
c) přímo sousedí s Ruskou federacíd) možnost refundace ‚péče‘ USA o poválečně přemístěné fašisty a Banderovce, resp. jejich potomky (hlavně v Kanadě)
e) používá lidský materiál, který především USA bez mrknutí oka odepíší.
Když k tomu připočteme startovací, minimálně pětimiliardovou dolarovou investici do ‚Majdanu‘, je jasné, proč je současná Evropa a s ní i ČR tam, kde je.
Většina československých politiků či spíše politických funkcionářů, především po II. světové válce, vždy udivovala své okolí schopností dohnat a předehnat v míře podbízení se, lokajství a realizace kroků, které nikdo ani nevyžadoval. Současná vláda je premiantem v této schopnosti. Vlastně nazývat do značné míry podvodně sestavené uskupení vládou, lze jen s velkou dávkou masochizmu. Je ale pravdou, že vládnoucí kolektiv, lidsky i odborně zcela nezpůsobilých jedinců, je právě pro USA velmi vyhovující. Důkazem jsou např. osoby jako Petr Pavel, již zmíněný Petr Fiala a Jana Černochová.
Především tato válkou těhotná ženština se sklonem k hysterii, která o krátkých střelných zbraních hovoří jako o svých miláčcích, oblékající se do triček s názvem „Fuck you Putin“, je tragikomickou ukázkou pitomosti celé vlády. Právě ona, spolu s Petrem Fialou a žoldnéřem Řehkou, se prezentují jako zásadní ohrožení existence dalšího života obyvatel ČR a celé Evropy. Když pak náčelník Generálního štábu armády ČR si přisvojí funkci politruka tím, že vyhrožuje občanům vlastního státu válkou, není co dodat.
Co do arogance, sebestřednosti, nebo hlouposti, může poslankyni Černochové konkurovat snad ještě poslanec Stanjura, odborník se specializací na tvorbu především bleskových deficitů.
Snad žádná vláda od roku 1990, nelhala a neporušovala zákony tohoto státu tak, jako ta současná. Státu, který sice formálně ještě existuje, ale ztrácí i poslední příznaky tohoto uspořádání. Jedním, ale zásadním potvrzením tohoto pádu do područí morální zhůvěřilosti ‚kolektivního Západu‘, je podpis tzv. smlouvy o obranné spolupráci s USA (DCA). Vládnoucí politikáři nemohli podat lepší důkaz rektální posedlosti, která je zřejmě jedním ze zásadních předpokladů „úspěšného“ politika nejen v ČR.
Prvním, zásadním a fatálním krokem ke konečné ztrátě suverenity státu, byl totiž vynucený podpis tzv. Lisabonské smlouvy. Tato smlouva patří do skupiny smluv s usměrňujícím efektem. Protože umožňuje pouze jeden směr. Vstup. Opačně jen za cenu závažného poškození vystupujícího.
Druhým krokem, finalizujícím tuto ztrátu suverenity a samostatnosti ČR, je právě zmíněná smlouva o obranné spolupráci s USA.
Existuje pak ještě třetí krok. Krok, při kterém se toto území, spolu s velkou částí Evropy, stane na tisíciletí neobyvatelné.
Občas jsem si kladl otázku, proč byl do ODS vysazen Alexandr Vondra. Poprvé jsem si jeden z možných důvodů uvědomil při jeho aktivitách v souvislosti s radarem v Brdech. Podruhé to bylo při sledování jeho chování v rámci prvního předsedování ČR EU. A do třetice při sledování vystoupení tohoto člena ODS na kongresu ODS, kde prozradil svůj sen o americké základně v ČR. Jeho sen se mu splnil a on uložené zadání, sice na druhý pokus, splnil. Zpravodajci mají pro podobné osoby výstižné pojmenování.
Závěrem. Pokud se občan chce seznámit s možnou budoucností ČR, může mu v tom pomoci právě sledování vývoje ODS a v ODS. I přes všemožné klopýtání a někdy i hrubé chyby, byla ODS relevantní
politickou stranou. Mezihru před definitivním přepólováním ODS, obstarali pánové Topolánek a Nečas. Volbou Petra Fialy pak začala její destrukce a zároveň přeměna na cosi, co bych nazval úzkým spolkem velmi materiálně angažovaných nestraníků. Zde se nabízí ona paralelní vize konce ČR pod vedením Petra Fialy, jako předsedy ODS a současného předsedy vlády.
Celkem jsem Petru Fialovi adresoval pět dopisů. Včetně ‚Vytýkacího dopisu‘ vládě ČR. Výkonné radě ODS tři dopisy. Delegátům kongresu ODS roku 2022 jeden. Reakce nulová. V souvislosti s ustavováním tzv. poslaneckých klubů v PSP po posledních parlamentních volbách, jsem napsal dopisy také předsedům klubů koalice složené s koalicí. Jediný kdo reagoval, byl poslanec Výborný za klub KDU-ČSL, který se zaštítil mimo jiné vyjádřením jistého Jana Wintra, jehož souhlas se zákonným ustavením poslaneckých klubů se podobá kotrmelci. Jistě pouhou náhodou byl tento Jan Wintr nedávno senátem doporučen coby ústavní soudce.
Zmiňoval jsem zde text otevřeného dopisu předsedovi vlády ČR. V závěru tohoto dopisu jsem Petra Fialu vyzval k podání demise.
Dne 3.4.2023 jsem na místním sněmu MS ODS Liberec podal návrh usnesení, ve kterém byl Petr Fiala vyzván ke zvážení svého dalšího setrvání ve funkci předsedy ODS. Zamítnutí usnesení ostatními členy sice bylo nasnadě, ale zároveň jsem byl „demokraticky“ vyzván k odchodu z ODS. I zde vidím paralelu v pohledu současných mocných na nespokojené občany. Je to jejich výklad pojmu demokracie. Výměna tuzemských nespokojených za poslušné importované již začala.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.