Vážený pane ministře, dovolte, abych se na Vás opětovně obrátil ve věci zajištění budoucího fungování letecké záchranné služby pro občany ČR. V posledních dnech se objevuje řada dezinterpretací mého postoje k této zakázce, který jsem vyjádřil ve svém dopise ze dne 16. 2. 2016. Chci se proto k dané věci opětovně vyjádřit a sdělit návrh dalšího postupu.

V prvé řadě však musím konstatovat, že materiál je evidentně do vlády předkládán pozdě, s ohledem na fakt, že stávající osmiletá smlouva končí dne 31. 12. 2016.

Zcela přitom odmítám Vaši snahu o svalování viny za pozdní předložení zakázky na pana náměstka Vymazala. Odpovědnost vždy leží na ministrovi, který svůj rezort řídí.

Nejsem spokojen s tím, že takto významná zakázka je řešena doslova na poslední chvíli a jejímu předložení na vládu nepředcházela dostatečná zevrubná diskuze a analýza, na základě které by mohla vláda zodpovědně rozhodnout o budoucnosti provozu LZS v ČR a nebyla vystavována nemístnému tlaku. Materiál jste mohl mít již dávno připravený. Tím, že jste však veřejnou zakázku předložil vládě poprvé až 8. 2. 2016, jste prakticky eliminoval možnost nejen dostatečné diskuze, ale zároveň je zřejmé, že tak uměle vytváříte prostředí časové tísně. Kvůli krátké době pro přípravu se soutěže s velkou pravděpodobností opět zúčastní pouze současní provozovatelé. Obávám se, že bude problematické stihnout zakázku vůbec dokončit do konce tohoto roku, natož aby se objevil nějaký nový subjekt, který by se mohl technicky a personálně připravit na poskytování požadovaných služeb. Ministerstvo zdravotnictví, jakožto předkladatel, dostatečně nevysvětlilo, jestli předpokládaná hodnota zakázky počítá s nákupem nových vrtulníků. To je v současné chvíli zcela iluzorní, neboť pouze dodací lhůta pro nové vrtulníky deklarovaná výrobci činí 24 měsíců.

Zároveň chci znovu zdůraznit, že dnes jsme v situaci, kdy hodláte zadat zakázku na provoz osmi základen letecké záchranné služby soukromým provozovatelům, přičemž vycházíte z předpokládané hodnoty zakázky z roku 2008. Tato zakázka přitom byla zásadním způsobem zpochybněna Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR, jakožto velmi nevýhodná pro stát, když byla shledána předraženou o téměř 900 milionů korun a v dané věci jsou proto orgány činnými v trestním řízení činěny další kroky.

Materiál na vládu má zásadní nedostatek v tom, že chybí podrobný popis kalkulace ceny. Ministerstvo zdravotnictví tento nedostatek obchází tak, že vychází z částky předchozího tendru. Ministerstvo zdravotnictví deklaruje, že z dikce zákona vyplývá, že má-li ministerstvo zdravotnictví k dispozici cenu za provozování vrtulníků v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2016, mělo by při stanovení předpokládané hodnoty zakázky vycházet z této ceny, nikoli ze znaleckých posudků. Proto je v materiálu do vlády uvedena částka odpovídající stávající smlouvě, tj. 3,128 miliardy korun, aniž by byl doplněn rozpad této částky, kdy například nemáme informaci, jaká je odhadovaná marže stávajících dodavatelů či cena pohonných hmot, která se v důsledku poklesu ceny ropy od roku 2008 bezesporu razantně snížila. Ministerstvo zdravotnictví mělo stanovit předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem, což neudělalo. Stejně tak materiál neobsahuje analýzu konkurence na trhu, ze které by bylo zřejmé, jací dodavatelé se mohou zakázky reálně zúčastnit.

Ministerstvo zdravotnictví opakovaně argumentuje posudkem Fakulty dopravní ČVUT, který stanovil cenu ještě vyšší, než je současná, konkrétně 3,7 miliardy korun.

Tento posudek však není součástí materiálu do vlády. Zároveň musím vyjádřit jisté pochybnosti o objektivitě a nestrannosti tohoto posudku, neboť je mi známo, že jeden z aktuálních provozovatelů, společnost DSA a.s., právě s Fakultou dopravní ČVUT úzce spolupracuje v rámci své podnikatelské činnosti. I z tohoto důvodu je nezbytné, aby za účelem zajištění maximální objektivity a nestrannosti bylo zadáno vypracování třetího posudku, a to takové akademické instituci, která na této věci není nikterak zainteresována. Zásadně přitom odmítám snahy o zadání posudku soukromé poradenské společnosti Grant Thornton, která v minulosti opakovaně zpracovávala posudky pro ministerstvo zdravotnictví a jemu podřízené organizace.

Dalším nedostatkem materiálu z dílny ministerstva zdravotnictví je, že chybí podrobná analýza možností státu pokrýt leteckou záchrannou službu vlastními silami.

Tato analýza by rozhodně měla být doplněna, neboť má stěžejní význam pro rozsah tendru. V době, kdy je outsourcing bedlivě prověřován na všech ministerstvech do nejmenších podrobností, se ministerstvo zdravotnictví chystá bez podrobné analýzy outsourcovat službu za více než 3 miliardy korun. Resorty ministerstva obrany i ministerstva vnitra by měly dostat všechny relevantní informace ke stávající situaci na jednotlivých osmi základnách a měly by posoudit možnosti pokrytí z vlastních zdrojů. Teprve zbylý rozsah by měl být případně outsourcován.

Důrazně se ohrazuji proti tomu, že bych někdy navrhoval, aby od 1. 1. 2017 přešlo provozování letecké záchranné služby kompletně pod ministerstvo obrany, jak bylo Vámi v minulém týdnu mediálně prezentováno. Toto řešení není z mnoha důvodů reálné. Podle mých informací je možné, aby Armáda ČR, která nyní obsluhuje Plzeňský a Karlovarský kraj, rozšířila od 1. 1. 2017 pokrytí o kraj Jihočeský. Pokud by podobné rozšíření pokrytí o jeden kraj, například Ústecký či Liberecký byla se svou kapacitou schopna zajistit i Policie ČR, snížil by se počet základen provozovaných soukromými subjekty na šest, což by vedlo k úsporám a zároveň ke zvýšení kvality.

Byli to představitelé ČSSD, kteří apelovali na to, aby leteckou záchrannou službu provozoval stát. Za všechny mohu jmenovat předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, který opakovaně vyzýval k tomu, aby LZS byla zajišťována státem s tím, že služba bude zajištěna levněji a na jedné společné platformě. Stejně se vyjadřovali i poslanci Jiří Koskuba a Jaroslav Krákora, kteří upozorňovali na "ekonomickou nevýhodnost stávajících smluv" a navrhovali prošetřit cenu letecké záchranné služby přímo na plénu sněmovny. Divím se, že žádná z těchto věcí nebyla realizována.

Podle mého názoru je nezbytné přijít s dlouhodobě udržitelnou koncepcí, která bude efektivní a zároveň bude zajišťovat dostatečnou kvalitu pro pacienty, spočívající například v tom, že LZS nebude provozována pouze za denního světla, ale bude zajištěna 24 hodin denně, což tak dnes v případě šesti z osmi základen LZS provozovaných soukromými subjekty není. Přiznám se, že nerozumím tomu, proč se obyvatelé čtyř krajů dočkají rychlého zásahu LZS i v noci a ve zbývajících krajích nikoliv.

Mohu si opět jen postesknout, že ministerstvo zdravotnictví od Vašeho nástupu do funkce ministra neudělalo nic, aby dostálo volebnímu slibu ČSSD, jíž jste představitel a ztratili jsme tak dva roky, za které mohla být „státní“ verze LZS připravena. Vzhledem k tomu, že v současné době žádnou podobnou koncepcí ministerstvo zdravotnictví nedisponuje a její vypracování bude jistě vyžadovat určitý čas, domnívám se, že nejlepším řešením by v tuto chvíli bylo, aby došlo ke zkrácení doby, na kterou bude zakázka soutěžena, a to na tři roky s roční opcí ve prospěch státu. V mezidobí by na základě úkolu uloženého vládou vznikla pracovní skupina za účasti ministerstva zdravotnictví, ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva financí, která připraví dlouhodobou koncepci provozu letecké záchranné služby státem, přičemž podle mého názoru se jako nejoptimálnější jeví varianta založení nové entity, která by provoz LZS zajišťovala na celém území ČR. Podle dostupných informací se pořizovací cena jedné nové helikoptéry typu EC 135 T2 či Bell 427 pro účely LZS pohybuje mezi 120 – 150 miliony korun.

V souhrnu se tedy domnívám, že by vstupní náklady pro nový subjekt nebyly nepřekonatelně vysoké a především z dlouhodobého hlediska by se taková investice státu vyplatila.

Jsem přesvědčen, že zajištění funkční LZS, která bude nabízet stejnou kvalitu služeb všem občanům ČR bez rozdílu, a to při hospodárném využití finančních prostředků, by mělo být jasnou prioritou.