Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní předsedající,

já bych chtěl reagovat prostřednictvím paní předsedající na Patrika Nachera. Nejprve ohledně té interpelace k vyhlášce 269/2015 Sb. Nejprve musím říct, že to nebyl pouze pan poslanec Nacher, ale samozřejmě v momentě, kdy začala výrazně dopadat energetická krize spojená s válkou na Ukrajině na cenu energií a tedy na vytápění, tak samozřejmě lidé se ptali velmi aktivně, zda to nastavení je v tuto chvíli správné. Dlouho se to tou vyhláškou neměnilo.

Já chci říci, že ačkoliv došlo třeba k zateplení nějakých panelových domů a dalších a v průběhu let se vlastně na tu energetickou náročnost budov více dbá, tak fakticky v tom prostoru, kde lidé bydlí, se významně nic nezměnilo. Ona totiž ta pravidla - jenom jsme se o tu energii a přiznám se, i co mi lidé psali - my jsme to vlastně dlouhodobě neřešili, lidé se o to moc nezajímali, protože energie byla relativně levná.

I když ta takzvaná energetická nebo elektrická chudoba, významný podíl ceny energií, zejména elektrické energie, na ceně bydlení se projevovaly už dříve, tak i když se podíváte třeba do nabídky pronájmu nebo i prodeje, tak najednou vidíte, že ty ceny se velmi liší podle toho, jaká je energetická náročnost dané budovy nebo daného typu bydlení. Kdy v podstatě i na tom trhu ti, co mají nižší než C, E a další - pan poslanec Nacher sedí tady, já jsem se koukal - tak vlastně jsou výrazně třeba levnější ty pronájmy, protože skutečně lidé toto řeší.

Já musím říci, že když jsme do toho chtěli sáhnout i po odborné diskuzi před koncem roku - a to je podstatné říci - tak jsme se bavili o tom, jestli stačí pouze hýbat těmi procenty. Zjistili jsme, že spousta lidí vlastně ani neví - a tam je na místě ta osvěta, já myslím že i třeba kulatý stůl, tato interpelace k tomu výrazně vede a díky za to - z čeho se ta energie skládá, kde je ta základní složka a ta spotřební. Tudíž že je nějaké cena, která se skládá z vytápění celého domu a pak podle metrů a typu bytů z těch jednotlivých míst.

Když jsme se snažili hýbat pouze s těmi stávajícími procenty, kolik to činí, tak jsme se dostávali do dosti paradoxních situací, které ve finále byly kontraproduktivní. Abych jenom řekl, jak se to projevilo. Ve veřejném prostoru ve stejný den vyšly dva poměrně sdílené a impaktové články. Jeden, myslím, byl od komerční televize Nova a druhý, pokud se nepletu, byl od iDNES, kdy na jedné straně bylo psáno, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, zdražit a v druhém článku bylo, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, pomoci.