Vedle asociací bank a pojišťoven a zástupců resortů vnitra, spravedlnosti a financí se diskuse zúčastnili i členové poradního orgánu vlády NERV.

Na úvod setkání vicepremiér Bartoš zopakoval, že diskusi vnímá jako potřebnou, ale do určité míry vynucenou. Zároveň upozornil na dřívější nevyužité příležitosti k rozsáhlé debatě spadající do období vlády ANO. Odsuny zákona nepodložené žádnou jednoznačnou analýzou jsou podle něj zřejmě právě tím, co dojem urgence současné situace vyvolalo.

„Přestože tento zákon není v mé gesci a celá problematika se na mě tzv. svezla, jsem ochoten tuto debatu moderovat, aby se tentokrát k nějakému realistickému odhadu a následným krokům došlo. Vnímám obavy formulované soukromým sektorem, týkající se nákladů na implementaci změn vynucených zákonem, i argumenty a důvody na straně těch, kteří zákon připravovali. Je důležité poslechnout si všechny strany. Nikdo nestojí o to, aby začal platit zákon, na který nejsme připraveni,“ řekl.

Zákon o občanských průkazech, který útlum v zápisu rodných čísel v dokladech od 1. 1. 2025 nařizuje, je v gesci Ministerstva vnitra. Jeho vznik se datuje do období vlády ODS. Autorem legislativy o rodných číslech je Zdeněk Zajíček, nynější předseda Hospodářské komory, který se jednání také účastnil. V úvodu seznámil účastníky s okolnostmi a důvody, se kterými byl zákon navržen a schválen, a připomněl, že jeho hlavní princip, tedy ochrana osobních údajů, je stále platný.

V jádru legislativy je ochrana osobních údajů. S tímto ohledem byly už v roce 2012 vytvořeny Základní registry (největší státní databáze), které rodná čísla nevyužívají. V průběhu let se spekulovalo jak o možnosti nechat pro účely soukromého sektoru jako identifikátor číslo občanského průkazu, tak o aktuálním systému bezvýznamových identifikátorů. Zajíček konstatoval, že by nemělo být předmětem sporu, zda naplnit princip zákona, ale vždy je možnost hledat cesty a řešení, které nejlépe vyhoví všem.

Bezvýznamový identifikátor, který má podle současné podoby zákona v užití rodné číslo postupně nahradit, zmenší riziko zneužití, narušení soukromí nebo krádeže identity. I podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů spočívá hlavní riziko v tzv. profilování občana v systémech a evidencích. Rodná čísla jako taková se nicméně neruší, ani nedojde k tomu, že by si občané museli nové identifikátory pamatovat. Cílem je postupný útlum užití, kdy občan bude identifikován z jiných údajů, typicky jménem, datem narození nebo bydlištěm.