Děkuji vám za slovo. Já taktéž nechci vést reakci nějak konfrontačně.

Já už jsem ty věci říkal tady, říkal jsem je i do médií, říkal jsem je po svém nástupu na rezort. Minule jsem zde říkal, kolik lidí bylo přiděleno na realizaci čtyřech těchto velkých původních zakázek, a i to, že dle mého přesvědčení to napovídalo tomu, že někdo si řekl, kolik můžeme do toho poslat a zhruba dvě miliardy a pak na základě toho vznikal systém, doslova moloch, který by pak měl řešit digitalizaci stavebního řízení místo toho, aby se definovalo, jaké jsou reálné potřeby, a pak se soutěžila funkcionalita, která je skutečně moderní a je potřeba.

Když si vezmu jenom jeden příklad za všechny, na kterém bych to chtěl odilustrovat, v původní architektuře společnosti byla komponenta evidence elektronických dokumentací, EED zkratka, včetně hardwaru za 393 milionů korun. My potom, co jsme předělali architekturu, která byla schválená a dostala zelenou, tak očekávaná cena v soutěži dle našich odhadů měla být zhruba kolem 33 milionů nebo 35 a ty nabídky tam byly čtyři, tedy desetina toho, na co byla původně ta zakázka jaksi nějakým způsobem skrze soutěžní dialogy směřovala. A skutečně jsem přesvědčen, že takovým způsobem, jakým vznikalo to řešení, že na začátku se řeklo, kolik peněz za to dáme, a my tady ve spolupráci s firmami vymyslíme, co se za to dá postavit, byl špatný postup. Já jsem naopak postupoval tak, abych chránil peníze, a nechci říkat daňových poplatníků, ať už by to bylo financované z národních zdrojů, nebo z evropských zdrojů, jsou to prostě veřejné prostředky. A já jsem přesvědčen, že veřejné prostředky mají být využity hospodárně.

Pak bych chtěl zareagovat, ono tady zaznělo analýza DataRun. Tak si řekněme, co to je. Pan novinář Půr, a já neznám tu přesnou citaci, myslím, že to bylo na jeho Twitteru, jednou řekl, nehrajme si na objektivní novinařinu, já dělám věci, za které mi někdo platí, něco v tomhle smyslu pan Půr, pokud to sleduje, nebo se to k němu dostane, já nechci v telefonu hledat tu citaci, myslím si, že někde jsem byl nucen ji v jedné debatě použít, který hovoří o tom, že tu analýzu napsal sám. Tak já nevím, odkdy je pan novinář Půr expert na stavební řízení nebo na digitalizaci, nebo z jakých zdrojů čerpal. Ona tam je nějaká reference. Ale myslím si, že analýzy, které vznikají třeba na podporu řešení nebo zákonů, mají psát odborníci v dané oblasti.

Když se podíváte na tu v uvozovkách analýzu, tak myslím si, že na její titulní stránce tam září to číslo 176 nebo kolik, což má být údajné pořadí České republiky v rychlosti povolování staveb. To je číslo, které se objevilo ve studii Světové banky, jak rychle se staví. A Světová banka, která si tu studii objednávala, nakonec uznala, že to je pinklá studie, kde státy se dělaly lepšími, aby u nich skončily investice, vybíraly se projekty, které nelze považovat za referenční. A toto číslo, které sám objednatel zpochybnil a ve studii dál nepokračoval, je hlavním mediálním tahákem té v uvozovkách analýzy pana Půra.

A já jsem si to samozřejmě prošel celé a musím říct, že některé historické postřehy, jak se to vyvíjelo, jsou velmi trefné a jsou ve své podstatě správné. Nicméně interpretace toho, že se soutěží jinak stavební řízení, tak tady v České republice prodělává, nevím kdo, 7 miliard ročně. 1. 7. začne platit stavební zákon, který je 40 % redukce komplexity stavebního řízení. Začíná fungovat od 1. 1. DESÚ, nejvyšší stavební úřad, vlastně dopravní a energetický, kam přecházejí nejdůležitější stavby. Ta komplexita se snižuje. Ty termíny platí.

Když já předkládám někam nějaké možnosti, tak já hraju se svými partnery, zejména koaličními partnery, fér. Tak popíšu, jaká je situace, popíšu, jaké jsou možnosti jejich řešení. A ano, skutečně jedna z možností je odložit platnost. Je to chtěná možnost? Ne, na tom se shodneme. My chceme, aby začal platit stavební zákon tak, jak jsme se nakonec celá Sněmovna a Senát domluvili. A já pro to dělám vše, co je potřeba.