Vážený pane premiére, vážené ministryně, ministři, páni poslanci, paní poslankyně,

já bych se také chtěl vyjádřit k finálnímu projednání rozpočtu pro rok 2023. A než zmíním některé pirátské nebo i gesční priority, které se podařilo vyjednat a které si myslím, že povedou k zlepšení života v naší zemi, rád bych krátce připomenul, v jakých podmínkách tento rozpočet vznikal.

Podobu toho rozpočtu silně ovlivnily dva faktory. Za prvé, a to si neříkejme, že je tomu jinak, je to dědictví, které se vleče už několik let a které nám skutečně ještě zanechala předchozí vláda v rozpočtu, který byl schválen předtím, ve strukturálním deficitu, který vznikal, ale i v tom, jak byl navržen rozpočet na rok 2022. Já jsem hledal nějaké vhodné přirovnání. Napadl mě román z dílny Edgara Alana Poea Havran, kde on, říká to never more, never more. Nevím, jestli je to trefné, možná ano, možná ne. Takže nikdy více a snažíme se toto změnit, snažíme se z toho dostat způsobem, který je adekvátní současnému stavu.

A když si připomeneme závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který hodnotil hospodaření České republiky a ANO, paní bývalé ministryně Schillerové za rok 2021, tak podle této zprávy to byl rekordní schodek státního rozpočtu, kde Česko mělo ve srovnání se zeměmi Evropské unie extrémně pomalé tempo ekonomického růstu, ale zato nejrychlejší zadlužování. Pro mě dosti problematické v té zprávě bylo tedy i zjištění, že velká část uvolněných peněz, které také šly na vrub dluhu, vlastně nebylo uvolněno v souvislosti s řešením dopadů covidové pandemie v České republice. A ten bonus, kterým jsme byli tedy podarováni, byl strukturální deficit ve výši 200-220 miliard korun.

A mně pořád, i když se potkávám s lidmi, tak mi přijde, že jim není úplně jasná podstata toho problému, co to je ten strukturální deficit. To jsou prostě náklady, které tento stát musí udělat, aby vůbec fungoval. To jsou peníze, které jsou na dluh, na pouhý provoz a jako takové je řešíte jako výchozí moment pro sestavování každého rozpočtu. A strukturální deficit se samozřejmě dá řešit pouze reformami, poměrně sofistikovanými, ať už to bude důchodová reforma, tak je to efektivní daňový balík nebo balíček, který budeme představovat na základě doporučení NERVu, ale jinak jsou to peníze, které musíte v danou chvíli vynaložit na to, aby stát a jeho služby fungoval. To je ten první problém, ta jedna věc, se kterou se musíme při sestavováním rozpočtu poprat, a my jsme se s ní poprali.

A samozřejmě tím druhým faktorem, a ono tu vždycky zazní i od opozičních poslanců a poslankyň, ale jako by to byl faktor, který není důležitý nebo není relevantní, ale tím druhým faktorem, který silně zasáhl do rozpočtování České republiky, kvality života, nákladů na provoz i těch jednotlivých resortů, je samozřejmě Putinův vpád na Ukrajinu a navazující celoevropská bezpečnostní, energetická i cenová krize. A na tu jsme museli reagovat už v tomto roce v zájmu občanů a firem. A je to vidět v rozpočtu, který byl v tomto roce, je to vidět v návrhu rozpočtu na příští rok, protože nenamlouvejme si, že příští rok ta krize nějakým zásadním způsobem odezní. Ta krize neodezní. A pokud by stát nechal popadat lidi do exekucí, nereflektoval by v sociální oblasti, v důchodové oblasti tu situaci, neřešil by kompenzace v případě zastropování či aktivní pomoci firmám, tak by to mělo daleko horší dopady, než v nějakou chvíli mít třeba dočasné navýšení výdajů.

A já tady skutečně vidím, a nebudu používat přirovnání ministra Stanjury, že na jednu stranu se zde hovoří o nutnosti masivních investic do započatých projektů, jako by se nechumelilo, jako by ty práce nestály více, na druhou stranu se hovoří o tom: maximálně zvyšte pomoc tu těm, tu oněm, valorizujte o víc, přidejte jednorázovým platbám, a na druhou stranu je zde skloňován schodek státního rozpočtu, který ale je nižší, než byly navrhované ty schodky státního rozpočtu! Tudíž v těchto dvou kritických momentech strukturálního deficitu a krize, která se promítá téměř do všech oblastí, si myslím, že je ten rozpočet navržen vyváženě, a říkám i to druhé, musíme pracovat s výdaji, musíme pracovat ze stranou příjmů. Budu o tom hovořit později. Bylo to tu zmíněno už i u mých předřečníků.

Já bych možná chtěl vypíchnout nějaké pilíře a priority, na kterých stojí rozpočet pro rok 2023, a to právě v kontextu té mimořádné krize, která si žádá i ty mimořádné výdaje. A když jsem se díval do celkového součtu těch mimořádných výdajů, které jdou tím směrem, tak je to až 200 miliard korun. A jsou to věci, které se týkají sociální oblastik jsou to věci, které se týkají zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, obrany, a samozřejmě jsou zde další klíčové oblasti, které ovlivňují kvalitu života v naší zemi, teď budu hovořit za Piráty, které prosazujeme velmi silně.