Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. března v Bruselu. Na okraji tohoto zasedání také proběhl Eurosummit v rozšířeném formátu tedy včetně nečlenů eurozóny. Na začátek Evropské rady se uskutečnilo jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Gutteresem na téma podpory Ukrajiny i naplňování cílů udržitelného rozvoje. Poté tradičně přednesla svůj pohled na témata agendy Evropské rady předsedkyně Evropského parlamentu. A následovalo samotné jednání, jehož hlavními body byly podpora Ukrajiny v kontextu ruské agrese, konkurenceschopnost, hospodářské záležitosti a vnitřní trh a energetika. Nyní stručně k závěrům jednotlivých bodů jednání.

K Ukrajině: v otázce Ukrajiny se Evropská rada opět jednoznačně shodla na potřebě pokračování její všestranné podpory a v odhodlání bránit se ruské agresi, včetně podpory finanční, humanitární, politické i vojenské. Vláda České republiky dohodu o zajištění dodávek munice, které bylo dosaženo, vítá. A je toho názoru, že musíme postupovat tak, abychom pokryli akutní potřeby Ukrajiny, i kdyby to znamenalo dočasné dohody s důvěryhodnými partnery ze třetích zemí mimo unii, dokud obranný průmysl Evropské unie nenavýší své kapacity. Evropská rada také přivítala reformní úsilí Ukrajiny ve snaze pokročit na cestě k budoucímu členství v Evropské unii a potvrdila své odhodlání aktivně se podílet na rekonstrukci Ukrajiny. V oblasti sankcí proti Rusku panovala shoda na potřebě věnovat se nyní zejména jejích obcházení prostřednictvím třetích zemí tak, aby stávající i budoucí restriktivní opatření byla co nejefektivnější. Zároveň je také důležité zaměřit se na země, jako je Írán či Bělorusko, které ruské agresi napomáhají. Evropská rada rovněž potvrdila odhodlání pohnat k odpovědnosti viníky i spolupachatele stojící za válečnými zločiny a ostatními nejzávažnějšími trestnými činy, spáchanými v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině. Evropská rada v tomto kontextu podpořila vytvoření mezinárodního střediska v Haagu pro stíhání zločinů agrese vůči Ukrajině. O formě samotného tribunálu zatím však mezi členskými státy nepanuje shoda. Vláda České republiky nadále v souladu s preferencí Ukrajiny podporuje zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu. Zároveň vzala Evropská rada na vědomí zatykač na Vladimira Putina a jeho takzvanou komisařku pro práva dětí, vydaný Mezinárodním trestním soudem za zločinné únosy ukrajinských dětí do Ruska. Vláda České republiky podporuje kroky, které povedou k návratu unesených dětí zpět k jejich rodinám a které tyto ohavnosti potrestají a do budoucna jim zabrání. V kontextu ruské agrese je nutno pomáhat také Moldavsku. Členové Evropské rady vyzvali Evropskou komisi, aby připravila balík podpory pro Moldavsko. Musíme zajistit bezpečnost a stabilitu země, energetickou nezávislost a fungující ekonomiku a zabránit tak ruským snahám o převrat a změnu směřování této země. Evropská rada se také vymezila vůči zneužívání blokování vývozu potravin, jakož zbraně ze strany Ruska. K tématu konkurenceschopnosti vnitřního trhu a hospodářství: v rámci debatu o konkurenceschopnosti se Evropská rada shodla na potřebě dále prohlubovat vnitřní trh a posílit průmyslové zemědělské a obchodní politiky Evropské unie vzhledem ke komplexním výzvám, kterým nyní čelíme. Na komplexní problémy nicméně potřebujeme komplexní řešení. Je třeba urgentně posílit odolnost a produktivitu unijní ekonomiky, usnadnit financování moderních technologií, zajistit cenově dostupnou energii, snížit strategické závislosti a investovat do rozvoje dovedností a lidských zdrojů. Prioritou samozřejmě musí být rovné a vhodné podmínky pro naše firmy. Díky aktivnímu zapojení České republiky do skupiny stejně smýšlejících států jsme dosáhli v závěrech větší pozornosti integrovanému a otevřenému vnitřnímu trhu, a to včetně zvýšeného důrazu na potřebu odstraňování bariér v oblasti služeb a digitálního trhu. Zároveň jsme prosadili i větší pozornost zaměřenou právě na potřeby malých a středních podniků. V tomto směru také vyzvala Evropská rada k pokračování prací na zjednodušování administrativních postupů, vytváření lepších podmínek pro investice do moderních technologií, výzkumu a inovací či na digitalizaci.

V oblasti průmyslové politiky vydala Komise týden před Evropskou radou dva legislativní návrhy: Akt o klimaticky neutrálním průmyslu a Akt o kritických surovinách. Jejich cílem je v zájmu podpory konkurenceschopnosti unie výrazně zvýšit produktivitu Evropské unie v oblasti klimaticky neutrálních technologií a zajistit přístup Evropské unie ke strategickým nerostným surovinám. Prozatím tyto návrhy členské státy vyhodnocují, tudíž nebyla možná žádná substantivní diskuse v rámci Evropské rady. Česká republika spolu s několika dalšími státy však již v této fázi zdůraznila, že pro nás bude klíčové respektování principů takzvané technologické neutrality, tedy aby mezi podporované technologie bylo zahrnuto také jádro jakožto nízkoemisní technologie, která přispívá k dosažení evropských klimatických cílů. Pro nás i řadu dalších členských států, například pro Francii, je jádro nenahraditelným zdrojem na cestě k dekarbonizaci naší ekonomiky.

Diskuse k téma energetiky proběhla společně s diskusí o konkurenceschopnosti. Evropská rada se shodla na potřebě včasné přípravy na nadcházející plnicí a topnou sezónu s cílem zachovat nízké ceny energií tedy dále snižovat poptávku po plynu, zajistit adekvátní dodávky energie a samozřejmě ukončit závislost na ruských fosilních palivech. Evropská rada také vyzvala všechny zúčastněné strany, aby plně využívaly mechanismus společného nákupu plynu prostřednictvím energetické platformy unie. Česká republika se již v setkání platformy aktivně angažuje a doufá v její včasné přínosy.

Zároveň Evropská rada vyzvala komisi, aby dokončila vyhodnocení loňských mimořádných opatření, a případně navrhla jejich prodloužení. V případě nařízení rady o snižování poptávky o pozemním plynu, které bylo přijato vloni v červenci na první mimořádné energetické radě během českého předsednictví, bylo prodloužení schváleno v úterý na Radě pro energetiku v Bruselu. Evropská rada vyzvala také k rychlému projednání navrhované revize vnitřního trhu Evropské unie s elektřinou, kterou komise předložila 14. března s cílem jejího schválení do konce letošního roku. Naší prioritou je, aby tato reforma účinně posílila pozici koncových zákazníků a zajistila větší stabilitu energetického trhu, mimo jiné skrze posílení role dlouhodobých kontraktů a nástrojů pro zmírňování cenových výkyvů. A ještě k Eurosummitu: v pátek proběhl také Eurosummit. Oceňujeme, že se uskutečnil v rozšířeném formátu, tedy i s nečleny eurozóny. Koneckonců se kondice eurozóny hospodářsky a finančně dotýká všech členů Evropské unie. V rámci Eurosummitu se lídři zabývali aktuální ekonomickou a finanční situací. Zejména se pak zaměřili na odolnost bankovního sektoru. I ze strany prezidentky Evropské centrální banky se jim dostalo ubezpečení, že bankovní sektor Evropské unie je dostatečně odolný a likvidní. A že scénáře ze Spojených států nebo ze Švýcarska zde nehrozí.

Eurosummit přijal také prohlášení, které se zaměřilo na důležitost rámce správy hospodářských záležitostí a potřebu další práce na dokončení Bankovní unie i Unie kapitálových trhů. Ta je důležitá zejména z důvodu usnadnění financování pro malé a střední podniky na evropském trhu. Děkuji vám za pozornost.