Jedním z jeho hlavních cílů je změna oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání. Dlouhodobý záměr teď poputuje do obou komor Parlamentu.

„Největší novinkou Dlouhodobého záměru je nová regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání. Díky tomu umožníme krajům, které jsou klíčovými aktéry ve zřizování středních škol, aby dosáhli až na hladinu 50 % podílu všeobecného vzdělání – tedy gymnaziálních a lycejních tříd. Kraje tak budou moci reagovat na poptávku studentů i zaměstnavatelů a rozhodovat se podle toho, co je pro daný region vhodné,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Dlouhodobý záměr počítá s inovací oborové soustavy středního vzdělávání založené na vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (gymnázia a lycea, tj. včetně oborů všeobecného vzdělávání podporujících určitou profilaci) a odborných oborů a na úsilí o lepší provázanost obojího na systémy podporující další profesní dráhu absolventů. Zároveň má dojít ke zkvalitnění praktického vyučování v odborných školách, a to prohloubením spolupráce se zaměstnavateli o tzv. prvky duálního systému. To předpokládá další posílení partnerství zaměstnavatelů a středních odborných škol.

Dalším tématem, které řeší Dlouhodobý záměr a které nadále patří mezi nejpalčivější problémy školství v ČR, je nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Výsledky nedávného mezinárodního šetření PISA 2022 ukázaly, že v České republice stále závisí úspěch žáků do značné míry na jejich rodinném zázemí, a je proto třeba pokračovat v opatřeních a aktivitách zaměřených na žáky, kteří takovou podporu nemají.

V neposlední řadě se Dlouhodobý záměr zabývá přípravou pedagogů a leaderů škol. Kvalita pregraduální přípravy a kvalita fakult připravujících učitele má pro vzdělávání na všech stupních škol zásadní význam. S tím souvisí i reforma přípravy učitelů a učitelek v ČR – bude zaveden kompetenční profil absolventa učitelství, který přinese i pravidla hodnocení jeho práce. Pedagogická praxe se více propojí se školním prostředím, budoucí učitelé se budou moci více inspirovat příklady dobré praxe ze zahraničí. MŠMT vypracuje inovovanou koncepci pregraduální přípravy pedagogických pracovníků na léta 2025 až 2028, která se následně promítne do opatření na úrovni vysokých škol.

Stejně jako předcházející, určuje i tento předložený Dlouhodobý záměr rámec pro dlouhodobé záměry krajů a obecně sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy a vzdělávacích cílů České republiky.

Dlouhodobý záměr a další přílohy naleznete ZDE.