Chystané legislativní kroky navazují na cíl přizpůsobit lépe nabídku středního a pomaturitního vzdělávání v ČR zájmu žáků, studentů a jejich rodičů i potřebám zaměstnavatelů.

„Loni na podzim jsme prostřednictvím Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR vytvořili prostor pro rozšiřování kapacit všeobecného středoškolského vzdělávání, nyní se zaměříme na zkvalitnění odborného vzdělávání, včetně pomaturitního. Chceme mimo jiné vytvořit podmínky pro intenzivnější spolupráci škol s firmami, o což je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobě zájem,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek.

Novela školského zákona tak umožní například nahradit profilovou část maturitní zkoušky tzv. komplexní absolventskou maturitní prací s obhajobou, což umožní, zejména v případě odborných studijních oborů s maturitou, provázat závěrečnou zkoušku více s praxí.

Ředitel základní, střední, vyšší odborné školy i konzervatoře bude moci také rozhodnout o kombinování prezenční a distanční výuky za podmínek stanovených vyhláškou. Tzv. kombinovaná výuka byla v minulosti testována na řadě škol prostřednictvím pokusného ověřování. Úprava se dotkne i dvouletých programů poskytovaných na vyšších odborných školách.

Novela školského zákona přinese důležitá pravidla pro konsolidaci soustavy škol, kde 40 % základních škol má méně než 150 žáků a 25 % základních škol méně než 50 žáků. „Novela přináší inovaci institutu školské právnické osoby, jejíž nová podoba umožní obcím, aby společně jednoduchým způsobem spojily své školy do většího celku s jedním ředitelstvím. Dosud to vyžaduje mezikrok v podobě založení speciálního subjektu (svazku obcí), který pak takovou školu zřizuje,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl.