Česká republika proto aktivovala zahraniční pomoc a s žádostí o součinnost s umístěním pacientů oslovila Německo, Švýcarsko a Polsko. Ministerstvo zdravotnictví na nepříznivou situaci reagovalo již dříve příkazem k pozastavení odkladné péče a také intenzivním využíváním Národního dispečinku lůžkové péče k transportů pacientů mezi kraji. I přesto se ale vlivem vysokého počtu nově pozitivně diagnostikovaných pacientů vyžadujících hospitalizaci dostaly nemocnice ve většině krajů za hranici svých maximálních kapacitních možností. Řada nemocnic proto není schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče.
K dnešnímu dni je v České republice volných 14 % lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačních oddělení, a to za cenu praktického pozastavení elektivní péče. Intenzivně probíhají také transporty pacientů mezi kraji, kdy Národní dispečinky lůžkové péče realizuje až desítky překladů denně. Pro posílení personálu se využívají také dobrovolníci Českého červeného kříže, studenti zdravotnických a lékařských oborů a také kapacity Armády ČR.
„I přes maximální možné navyšování lůžek, maximální využívání veškerého dostupného zdravotnického personálu a enormní snahu všech zdravotníků se nemocnice dostaly na samou hranici svých dostupných kapacit lůžkové intenzivní péče. Nemocnice v některých krajích své maximální kapacity již vyčerpaly a nejsou dále schopny bez pomoci jiných zařízení zajistit pacientům adekvátní péči, ani přijímat nové pacienty,“ popisuje situaci v nemocnicích ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Česká republika proto v reakci na současnou situaci v nemocnicích a nedostatek lůžek intenzivní péče aktivovala zahraniční pomoc. S žádostí o pomoc s umístěním pacientů oslovila Německo, Švýcarsko a Polsko, a to minimálně v rozsahu řádu desítek pacientů. Pro umístění pacientů do zahraničí je nutné splnit formální podmínky. Zároveň je nutné proces koordinovat ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí.
„O samotném transportu do zahraničí rozhodne ošetřující lékař a odešle Ministerstvu zdravotnictví unijní formulář s žádostí o transport. Ministerstvo zdravotnictví následně formulář vloží do systému včasného varování a reakce EWRS. Nemocnice poté zajistí zdravotnickou dokumentaci pacienta v jazyku přijímací země a získá od pacienta souhlas s transportem do zahraničí. Pokud je nutné péči v zahraničí hradit, schválí ji zdravotní pojišťovna,“ popisuje administrativní proces náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV